Marcello se živí jako psí kadeřník: Dogman. Jeho živnost prosperuje, má malou dceru, kterou miluje, a je v celém předměstí velmi populární (i díky tomu, že svým sousedům prodává kokain). Jeho život by byl idylický, kdyby se Marcello nepřátelil s místním hrubiánem Simonem, zlodějem závislém na kokainu, který Marcellovi, pokud se od něj neodtrhne, jistě zničí život.

Dogman spadá do žánru “feel bad” filmů, tedy snímků, ze kterých vám nebude zrovna nejlépe. Snaží se postupně dávkovanou depresi míchat s násilím, kterým dogmanovi Simon dláždí cestu ke dnu. Ale to většinu času nefunguje, divák si totiž není jistý, proč si to Marcello nechá líbit.

Kvůli špatnému scénáři si nelze ani moc užít herecký výkon Marcella Fonta v hlavní roli podivínského Marcella, kterému ze všeho nejvíce záleží na jeho dceři a psech. Narozdíl od až dojemně vřelého vztahu ke zvířatům je jeho vztah k Simonovi zcela neuchopitelný, není jasné, jestli s ním spolupracuje pro peníze (i když moc dobře ví, že Simon dluží, kam se podívá, a své věřitele surově mlátí, když si řeknou o peníze), kvůli tomu, že se ho bojí, nebo naopak kvůli osobním sympatiím. Obzvláště by se lepší psychologie postavy hodila v zlomovém momentě filmu, kdy se rozhoduje, jestli hlavní hrdina zahodí všechno, co v životě dokázal, nebo jestli předá Simona policii.

Další věcí, která pravděpodobně bohužel zapadne, je skvělá, téměř westernová atmosféra onoho prašného chudého předměstí a její kontrast s  “vyšší společností” v podobě soutěže krásy psů nebo luxusních apartmánů, které chodí Simon vykrádat.

Kdy a kde dávají film: Dogman (2018)

26.10.2018 | jakub.muller Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout