Poselství skryté pod omítkou starých domů nabízí výstava Památníku ticha

Do výstavy Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd se může zapojit i veřejnost. Na území Letné, Bubenče a Holešovic vyrostly infopanely, které přináší osudy pozoruhodných domů, fotbalových hvězd, architektů i dalších obyvatel. Organizátoři vyzývají veřejnost, aby doplnila bílá místa v příbězích lidí, kteří na těchto místech bydleli před nimi. Poskytnout mohou rodinné archivy, fotografie i pouhé vzpomínky.

Ptáte se, co má společného právě fotbal s Památníkem ticha, který by měl proměnit nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog? „Tehdejší obyvatelé města, mezi nimi i stavitelé, architekti či slavní fotbalisté, zde v různých dobách prožili velké příběhy,“ vysvětluje duchovní otec Památníku ticha Pavel Štingl, „budovy jsou svědectvím unikátního multikulturního soužití Čechů, pražských Němců a obyvatel židovského původu, které dokumentuje zaniklou atmosféru a identitu metropole.“

Právě z pražských Bubnů byly do Terezína spolu s téměř padesáti tisíci občany deportovány také některé hvězdy letenských stadionů. Organizátoři chtějí prostřednictvím výstavy přinést poselství skryté pod omítkou starých domů. Pracují s vrstvami paměti ve městě, které začíná odkrývat zapomenutá svědectví svých domů. K tomuto účelu instalují organizátoři prototypy výstavních panelů na vybraná místa. Dva se nachází v Erhartově cukrárně v ulici Milady Horákové, jeden v Kavárně Liberál na Řezáčově náměstí. Postupně bude ale infopanelů přibývat.

Výstavní projekt Fotbal ve století faulů vyvrcholí sice až na jaře 2019, ale již nyní otevírá dialog o současných xenofobních projevech na fotbalových stadionech. „Neonacismus v řadách rowdies je v současnosti celoevropským problémem. Základní metodou budoucího Památníku ticha je práce s paralelami různých časů,“ vysvětlují organizátoři, „tento výstavní a komunikační experiment slaví dramatické příběhy různých časů jako závažná mementa současných sociálních jevů.“