Tvůrce nové muzikálové komedie inspirovala při její tvorbě povídka Julese Vernea. Režisér a libretista Zdeněk Zelenka spojil síly se skladatelem Jiřím Škorpíkem a textařem Borisem Pralovszkým, aby na divadelní prkna přenesli příběh zločinného Doktora Oxe, jehož snahou je ovládat myšlení ostatních lidí. Propojení se současnou politickou situací na světové scéně se při tom víc než nabízelo a tvůrci se toho rozhodli využít.

Problém Doktora Oxe ale začíná hned u toho nejzákladnějšího – u slabého libreta. Tvůrci jako kdyby od začátku neměli jasno v tom, na jakou cílovou skupinu vlastně míří. Muzikál totiž vypadá především jako jednoduchá a nenáročná hra pro děti. To by ale nesměl obsahovat množství vulgarit. Tvůrci si totiž řekli, že slabou humornou stránku okoření právě několika sprostými slovy. A je zarážející, že právě taková místa byla jedinými chvílemi, kdy se diváci na premiéře, která proběhla v pátek 5. října, skutečně zasmáli.

Nepříliš záživný a přehnaně dlouhý příběh nezachrání ani hudba, která nepřináší žádné výraznější momenty. Je nutné ocenit, že se v Doktoru Oxovi objevují i hudební žánry, které se v podobných inscenacích obvykle nevyskytují, nicméně ani tak nedokáže hudba překročit slabší průměr. Situaci nepřidávají ani místy skutečně triviální texty písní. Naopak příjemným překvapením je choreografie od Ivany Hannichové a celkový výkon taneční a pěvecké company, jejíž party měly místy přesně takový náboj, jaký by měl muzikál mít. Hezké jsou také kulisy a kostýmy.

V Doktorovi Oxovi vystupují kvalitní zpěváci a zkušení muzikáloví herci. V roli hlavního zloducha se Jiří Korn alternuje s Martinem Poštou, jeho ´náhodného´ učně ztvárňují Peter Pecha a Petr Ryšavý. V obsazení nechybí ale ani Petra Vraspírová, Ivana Korolová, Josef Vágner, Tomáš Smyčka, Kateřina Brožová, Dita Hořínková a mnoho dalších. A většina z nich předvádí skutečně velké nasazení. Avšak naprostou většinu stopáže jen bojují se špatným libretem a nezáživnou hudbou, aby z Doktora Oxe dostali alespoň špetku ambice, kterou měl.

Snaha herců se tak míjí účinkem a v poslední třetině se návštěvník už nemůže dočkat závěrečné děkovačky. Hra negraduje, postavy jsou vykresleny tak špatně, že není komu fandit, a míst, při nichž se člověk od srdce zasměje, je v této komedii skutečně pomálu. Původní česká muzikálová scéna tak sice získala zbrusu nového ‚vyslance‘, který ji kvalitativně však posouvá spíše ke slabšímu průměru.

13.10.2018 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout