Kniha Vynálezci zázraků předkládá čtenářům 33 povídek H. G. Wellse pocházejících z let 1888 - 1896. Zpravidla velmi krátké texty, mající jen několik málo stran, jsou pestrým mixem nejrůznějších témat, časů a prostředí, v nichž se odehrávají.

První létající stroje, rostliny živící se lidskou krví, stroje času i tajemní tvorové...

Dostáváme se v nich do světa bájných zvířecích bytostí útočících na lidi (“Útok z hlubin”), dávno vyhynulých zvířat objevených na pustých ostrovech (“Ostrov aepyornisův”), ale i do daleké budoucnosti hýřící technickým pokrokem. Častým motivem je cestování časem a prostorem, včetně jiných dimenzí a vesmírů (“Temporální argonauti”, “Po operaci”). Výjimkou nejsou ani lidé pobývající zároveň či postupně v různých paralelních světech (“Pozoruhodný případ Davidsonových očí”).

Některé z povídek jsou hravé a humorné, jiné vážné až drastické (“Zvon”) či velmi  ironické. V každé z nich vystupují jiné postavy, z nichž vypravěčem líčícím svůj pohled na svět, své dojmy a pocity, je zpravidla hlavní hrdina. Velký počet povídek by se dal zařadit do žánru sci-fi, za jehož zakladatele (či spoluzakladatele společně s Julesem Vernem) je ostatně H. G. Wells považován.

Temporální Argo, loď, která se plaví časem … nyní se přidám ke své generaci, budu putovat skrze věky, dokud nepřijde moje doba.

Další příběhy jsou tajemné až magické - setkat se můžeme s oživlým obrazem, vtěleným ďáblem, snažícím se ovládnout svého stvořitele (“Pokušení svatého Harringaye”), kletbami (“Noční motýl”, “Pollock a Poro”), či bytostmi dovádějícími všechny návštěvníky jistého pokoje téměř k šílenství. Nechybí motiv lidožravých rostlin, živících se krví svých pěstitelů (“Když vykvetla podivná orchidej”), ale i klasické “všední” náměty, reflektující vztahy mezi lidmi (“Jak Jane dostala košem”) či každodenní život. Zajímavými náměty jsou vzájemná výměna těl dvou lidí či přenesení mysli do těla jiného člověka (“Příběh již zesnulého pana Elveshama”), převrácení anatomické stavby těla (“Příběh Gottfrieda Plattnera”) a celkové změny osobnosti člověka (“Smutný příběh divadelního kritika").

Z hlediska formální stavby knihy jsou povídky seřazeny do dvou oddílů - Ukradený bacil a jiné příběhy a Příběh Gottfrieda Plattnera a jiné povídky. Toto řazení respektuje jejich původní vydávání, z hlediska čtenáře však nemá žádný význam - povídky jsou na sobě vzájemně nezávislé a jejich pořadí v knize nemá žádnou vnitřní či dějovou souvislost.

Společným prvkem povídek je stupňované napětí. Styl vyprávění vás vtáhne do děje, který má však často otevřený konec, kdy ani hlavní postava neví, zda její rozhodnutí bylo správné nebo špatné. V příbězích dochází k překvapivým zvratům a rozkrývání složitých situací. V některých povídkách překvapí současného čtenáře otevřený rasismus (“Za oknem”), který byl pro autora v jeho době ale zjevně samozřejmý. Dle ediční poznámky byly povídky uveřejněny v autentické podobě, bez korekčních zásahů.

Herbert George Wells (1866 - 1946) byl anglický spisovatel proslavený především svými sci-fi romány, jako jsou například Stroj času (1895) či Ostrov doktora Moreaua (1896). K jeho vědeckofantastickému románu Válka světů (1898), pojednávajícímu o mimozemské invazi na Zemi, se váže zajímavý incident. Během rozhlasové dramatizace díla, kterou v roce 1938 provedl Orson Welles, vypukla mezi posluchači v USA panika, neboť ji lidé, pro její sugestivnost, považovali za skutečnost.

Vynálezci zázraků. Sebrané povídky H. G. Wellse. Svazek I. Nakladatelství Plus, Praha 2018. Ve společnosti Albatros Media a.s. Jedná se o první z plánovaných tří svazků Wellsových sebraných povídek.

9.10.2018 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout