Zeď: nejtemnější období čínské moderní historie očima jeho oběti

Zeď: nejtemnější období čínské moderní historie očima jeho oběti90%

Životopisné dílo Zeď přináší cestu do těch nejtemnějších zákoutí Číny minulého století, která by se bez nadsázky dala označit za peklo na zemi. Autor memoárů Xu Hongci čtenáři umožní poznat brutalitu a lehkomyslnost komunistické vlády a na rozdíl od učebnic historie nám dá možnost pochopit smýšlení tamních obyvatel. Jak rychle se změní priority ve chvílích, kdy se člověk dostane na samotné dno své existence a je na pokraji fyzického i psychického zhroucení? Jak snadno dokáže pár šílenců zmanipulovat masy, které se následně obrátí proti svým přátelům, blízkým nebo dokonce proti vlastní rodině?

Erling Hoh zpracoval paměti Xu Hongcio (1933-2008), který vypráví svůj celoživotní příběh už od útlého mládí, kdy se po občanské válce mezi Kuomintangem a komunisty stal mladým idealistou a zapřisáhlým podporovatelem komunistické strany. Poté, co 1. října Mao Ce-Tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku, byl Xu Hongci přesvědčen, že jeho vlast míří k lepším zítřkům a stal se členem komunistické strany, které po několik let věrně sloužil a obětoval jí své osobní cíle a sny. Ale než dokončil studia a než mohl začít plnohodnotně žít svůj život, stal se obětí podlé komunistické kampaně proti pravičákům, ve které byli neprávem odsuzování i věrní komunisté a byli hromadně posílání do pracovních táborů na nápravu. První z mnoha zrad a podlých manévrů, které Xu Hongci pocítil od vlády, v kterou věřil a které byl odhodlaný zasvětit svůj život.

Barvité vylíčení dlouhých čtrnácti let života v pracovních táborech nenechá nikoho chladným. Vězni žijící v nelidských podmínkách, ve špíně mezi lidskými exkrementy, vyhladovělí pouze s jednou či dvěma miskami rýžové kaše denně, sžíraní nemocemi od otoků celého těla přes zažívací potíže až k vážným srdečním onemocněním z vyčerpání, byli stále nuceni pracovat od rána do večera. „Jak se jednou stanete vězněm komunistické strany, už nikdy nebudete svobodní,“ píše Xu. Z lidí se postupně stávají zvířata bez ambicí, bez smyslu pro život i bez obyčejné potřeby k osobní hygieně, a jednou přijde den, kdy si uvědomí, že existují jen dvě možná východiska – útěk nebo smrt. Pokusů o útek v průběhu Mao Ce-tungovi vlády bylo hned několik, ale Čína byla v podstatě jedno velké vězení a útěk na svobodu byl prakticky nemožný. Podle historiků byl jen jeden útěk úspěšný – útěk Xu Hongcio.

Zeď není dobrodružný román, u kterého čtenář netrpělivě čeká, jak celý příběh dopadne, jelikož to už dopředu ví. Přesto je těžké se odtrhnout od čtení posledních stránek, kdy Xu Hongci líčí svůj finální útěk. Ani se nejedná o bravurně sepsané dílo po literární stránce, u kterého je možné obdivovat spisovatelské schopnosti autora. Jde především o pouť, která čtenáře zavede k životům čínských obyvatel v jejich nejtěžších chvílích moderní historie, do dob hladomorů, nekonečných prací a neustálého strachu a nejistot. Přiblíží nám absurditu povrchních plánů komunistické strany, její zákeřnost a lhostejnost, jakou projevovala k lidským životům, a především nám ukáže, že nic není černobílé a v těžkých situacích lidé musí čelit těžkým rozhodnutím. Existuje správné rozhodnutí, když si člověk musí vybrat, zda je ochoten obětovat svou hrdost a morální zásady, zradit své přátele nebo zapříčinit smrt nevinných lidí, aby zachránil svou svobodu, svůj život nebo život své rodiny?

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!