Kde se lidi smějí, tam obvykle nechybí ani pražský soubor VOSTO5, který v rámci Mezinárodního festivalu Divadlo dorazil také do západočeské metropole. Návštěvníky zde přijel nejen pobavit inscenací Společenstvo vlastníků, jejíž námět, scénář i režii má na svědomí výrazná osobnost českého divadla Jiří Havelka. Hra se tentokrát neodehrála skutečně v neobvyklých prostorách – přímo v jednom ze sálů Radnice města Plzně.

Patříte mezi ty šťastlivce, kterým patří obytná jednotka v jednom z panelových domů, kterých je po České republice požehnaně? V tom případě jste se už minimálně jednou museli zúčastnit všemi oblíbené schůze společenství vlastníků bytových jednotek. Někdy i několikahodinového ´mejdanu´, na němž se hledá souhlas a kompromis, který však často skončí v nedohlednu. A právě klasickým formátem této schůze se nechal inspirovat Jiří Havelka při tvorbě inscenace Společenství vlastníků.

V jedné místnosti se tak setkávají již na první pohled odlišní lidé. Srdečný alkoholik, snaživá předsedkyně s manželem, pro kterého je označení podpantoflák slabé slovo, puntičkářská tajemnice, vypočítaví bratři i mladý pár čekající narození prvního potomka. Účastníci nejrůznějších věkových kategorií, vzdělání, sociálního postavení i finančního zabezpečení. A již od počátku je také jasné, že tato schůze rozhodně jako po másle nepůjde, ale že se při řešení jednotlivých bodů, pokud tedy někdy přeskočí bod jedna, publikum královsky pobaví.

Havelka totiž dokázal do hry přenést přesné prototypy lidí, s nimiž se můžete setkat nejen na schůzi společenstva vlastníků, ale rovněž ve společnosti. Po formálním úvodu se s postupujícími minutami začínají na povrch vynořovat jen ty nejhorší vlastnosti všech zúčastněných – chamtivost, pýcha, nesnášenlivost, homofobie i lhostejnost. Hra, která působí na první pohled především jako komedie, tak může v pozorném divákovi zanechat i stopy děsu, když si uvědomí, že přesně takhle se chová ten nepříjemný soused ze dvojky nebo ta zvědavá paní, která sedí nonstop přilepená u okna, aby získala nejčerstvější drby.

A omezovat se nemusíte jen na místo svého trvalého bydliště. V jedné z postav třeba poznáte svého šéfa, v jiné starostlivou kolegyni. Čím více ale přemýšlíte nad tím, co vidíte, tím více vám dochází, že není mezi přítomnými žádná shoda možná. Konečné rozuzlení celé situace je pak více než aktuální. Díky výbornému scénáři a hereckým výkonům tak kromě dobře padnoucích vtipů přináší inscenace i krutou zprávu o české společnosti a zoufalou výpověď o stavu naší země.

24.9.2018 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout