Výstava představuje dílo Františka Kupky v celé jeho šíři – od raných prací z konce 19. století až po abstraktní práce z poloviny 20. století. „Výstava je po téměř třiceti letech pokusem o ucelenou retrospektivu, zahrnující všechny aspekty Kupkovy tvorby. Prezentuje zásadní díla z muzejních i soukromých sbírek z celého světa. K vidění jsou i četné práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheimova muzea nebo vídeňské Albertiny,“ uvedla kurátorka výstavy Anna Pravdová.

Retrospektiva se zaměřuje na jeho symbolistické malby, expresionistické portréty a následnou cestu k abstraktnímu umění – barevné vertikály, řeč tvarů a barev, mašinismus i geometrickou abstrakci. Vystavené práce na papíře prezentují Kupku také jako satirického kreslíře a ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství či vědu.

František Kupka: Diagonální roviny, 1931. Archiv Národní galerie v Praze

„Originalita Kupkova díla netkví pouze v odmítnutí tradičního zobrazování. Své kořeny má ve vídeňském symbolismu, obohaceném o duchovní a filozofické dědictví střední Evropy. To vše Kupka doplnil zájmem o nejnovější vědecké objevy, studium kosmu a v neposlední řadě i pozorování zákonitostí přírody a organického světa,“ doplnila kurátorka.

František Kupka (1871–1957) pocházel z Opočna, převážnou část života však strávil ve Francii. V rodné zemi zpočátku proslul jako karikaturista. Většího uznání své volné tvorby se dočkal až v roce 1946, kdy mu Spolek výtvarných umělců Mánes uspořádal retrospektivní výstavu. Po komunistickém převratu byla jeho tvorba více méně zapovězena a české publikum se s ní mohlo detailněji seznámit až po sametové revoluci.

František Kupka: Ženská pro Galliena, 1909. Archiv Národní galerie v Praze

6.9.2018 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout