Prezentujete se jako festival, který není žánrově vyhraněný – v line-upu najdeme folk, country i gospel. Cílí Kocourfest spíše na starší publikum?

Nemyslím si. V loňském roce jsme měli věkový průměr poměrně dost nízký. Co se týče vystupujících, všichni jsme přes třicet, někteří i přes šedesát.

Letošní ročník bude mít menší počet interpretů než loňský. Proč jste se tak rozhodl?

Ukázalo se, že pro některé interprety byl stanovený čas příliš krátký. Letos jsme se rozhodli, že bude méně účinkujících a každý z nich dostane hodinu. Pokud tam přijde parta lidí na konkrétní kapelu a ta bude hrát čtyřicet minut, jako tomu bylo loni, tak je to málo.

Byli vystupující ochotní zahrát bez nároku na honorář?

S tím problém nebyl. Každému z interpretů jsem řekl, že pokud festival vydělá, tak peníze spravedlivě rozdělím. Loni jsme lehce prodělali, ale ten zážitek za to stál.

Z loňského ročníku Kocourfestu. Foto archiv festivalu

Loňská zkušenost s pořádáním hudebního festivalu byla vaše první v životě?

Samozřejmě, že první. (smích) Festival nevznikl z toho důvodu, že bych toužil být pořadatelem festivalu. Vzniklo to čistě spontánně, když jsme si s kolegou, mým spoluhráčem Milanem Kramarovičem, řekli, že místo toho, abychom hráli sami na rozloučenou s létem, radši pozveme hosty, kteří s námi v minulosti vystupovali. Pokud někdo z oslovených neměl někde naplánovaný koncert, tak řekl jasně ano.

Byla pro vás organizace festivalu obtížná?

Nevím, nemám to s čím srovnat. Organizuji to sám. Naštěstí se všichni účinkující přizpůsobili tomu, jak jsem to naplánoval. Všichni dorazili včas a hráli v dobu, kdy měli hrát, a nikdo nepřetahoval. Za celý den jsme měli skluz jen asi dvě minuty. Předpokládám, že by to letos mohlo dopadnout podobně.

Z loňského ročníku Kocourfestu. Foto archiv festivalu

Kocourfest se koná Na Dvorečku v malém vysočanském klubu Kocour. Proč jste se rozhodl pro tuto komorní atmosféru?

Vyplynulo to z toho, že tam byla ta možnost a že nám městská část Praha 9 vychází vstříc. Navíc na venkovní scéně Na Dvorečku je hezká atmosféra. Protože začínáme, nemá smysl festival pořádat s kapacitou přes dvě stě lidí.

Máte ke klubu Kocour osobní vztah?

Nemám k němu žádný vztah, vzniklo to náhodně. Jednou jsme se bavili s tehdejším ředitelem klubu o tom, že bychom tam rádi hráli, on řekl, tak tu hrajte. S Milanem Kramarovičem jsme tam potom třikrát až čtyřikrát do roka mívali koncert a z toho to vyplynulo.

Z loňského ročníku Kocourfestu. Foto archiv festivalu

Pokud poroste návštěvnost, jste připravení festival rozšířit?

Zatím nejsme. Když se náhodou stane, že přijde více lidí, než se tam vejde, tak to budeme muset řešit. Ještě je brzy o takových věcech uvažovat. Pro mě to ale není byznys. Dělám to čistě z toho důvodu, že se s účinkujícími rád potkám, vidím jejich zájem a také vidím odezvu od diváků, že se jim to líbí. S programem jsme byli hotoví za dva dny.

Na co se osobně nejvíce těšíte?

Na pivo. (smích) Já se těším na všechno, od rána do večera. Nemám tam žádného „koně“, na kterého bych se těšil speciálně.

Foto Facebook

28.8.2018 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout