Osmý den LFŠ: Noc požírá svět

Osmý den LFŠ: Noc požírá svět70%

Někdo si může myslet, že zombie horory jsou už zcela vyčerpané téma. Zdání ale klame. O tom vás může dokonale přesvědčit nový snímek francouzského režiséra Dominiqua Rochera. Odehrává se v současné Paříži v jednom jediném paneláku s téměř jediným živým člověkem.

Hlavní hrdina Sam se vydává do bytu své bývalé přítelkyně a náhodou se nachomýtne k oslavě, kterou zrovna pořádá. Není nadšený vlastně z ničeho, co ho tento večer potkalo, zvlášť ne z malého prostoru plného lidí, z nichž žádný mu není ani trochu sympatický. Chce si jen vyzvednout pár svých věcí a zmizet co nejrychleji. Jeho záměr se mu nějak nedaří, a tak prostě usne v jednom z prázdných pokojů. Přes noc se ale stane něco, na co nikdo ani v nejmenším nepomyslel.

Sam se probudí do naprostého ticha. Po bytě jsou rozházené věci a co víc, všude je spousta krve. Pak uvidí první zombie. Zmocní se ho totální zmatek, úzkost, strach. Po chvíli se uklidní a začne jednat racionálně. Hrdinovy kroky jsou logické – nejdřív si zajistit bezpečí, potom jídlo. Po prozkoumání nejbližších prostor se mu tohle všechno podaří. Jenže nastává další problém spíše lidštějšího než zvířecího charakteru. Jak trávit volný čas? A s kým? Sam si najde způsob, jak se nezcvoknout a zároveň pokračovat ve svém milovaném koníčku z normální doby – hudbě. Je ujetý na kazety a všechny roztodivné zvuky, takže když najde v jednom z opuštěných bytů sluchátka s MP3 a bubny, je to jako začátek nového života. Nebo návrat zpátky před všechny hrůzy.

Zombie svět funguje i tady na základě zajetých principů – musíte je střelit do hlavy, abyste je odrovnali, chtějí vás sežrat, láká je zvuk. Toho posledního si ale hlavní hrdina asi v žádném filmu nevšiml. Udělá i pár dalších chyb, kterými si moc nepomůže. Když ho začne tížit samota, najde si i podivného kamaráda, za kterým chodí kouřit doutníky a filozofovat o ne/životě. I tak stále doufá, že není poslední člověk na světě. 

Pokud ale čekáte typický horor plný krve, bitek a střílení, jste na špatné adrese. Film se zaměřuje spíše na psychologický aspekt apokalypsy, na osud jednoho člověka a jeho prožívání. Svojí obyčejností a normálností je divákům blízký. Snímek udržuje celou dobu určité napětí, a to i přes to, že se téměř celý odehrává v pár místnostech. Místy se může zdát pomalejší, ale na celkovém dojmu to ubírá jen málo. Nakonec se podařilo vytvořit počin, o kterém se mluví jako o „artovém a minimalistickém“. Spíš než artový se hodí slovo netradiční, a to jak pojetím, tak námětem. 

Fotografie: archiv LFŠ

Názor informuji.cz: 70%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Hvězda - Uherské Hradiště nabízí i další akce

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!