Únorová noc EuroConnections jistě potěšila fanoušky melodické elektroniky a abstraktního přístupu k hudbě. Palác Akropolis se rozezněl pazvuky v pohonu melancholických melodií. Dvojice šílených hudebních vědců DJ Iva 8bittová a DJ Menšík důstojně uvedla spoušť elektronické hravosti londýnského producenta Gold Pandy.

České djské duo nastoupilo s hutnou basovou razancí a v plášti šílených profesorů ve vesmírných maskách anonymně naservírovalo publiku rozstřílené samply. V poloprázdném sále se beaty bolestivě zakously do uší, produkce zvukových výzkumníků se lépe poslouchala zpoza rohu, kde dunění příjemně brnělo a rozprostřelo se v cigaretovém dýmu.

Medvídek panda bývá zobrazován na čínských mincích a i odtud je možné sledovat inspirační zdroj mladého skladatele: Gold Panda studoval orientální kultury a inspirace oborem je pro jeho hudbu signifikantní. Kromě úryvků čínských, indických, ale i jiných skladeb (Greek Style!), které jeho hudbě dávají zdání jakési starobylosti, staví své kompozice na pečlivé volbě doprovodných beatů, od rovných a silných přes stepařsky rozjívené až po hiphopově zadumané. Používá ruchovité šumy či samply zvuků přírody a hudebních nástrojů, ať už v klasické (rozuměj prvoplánově rozpoznatelné) či zmutované podobě. Někde nechá zvuk plynout, jinde ho zarazí jako neposlušnou rádiovou vlnu a nechá ho se cyklicky zmítat v koberci ostatních zvuků. Vše je ovšem volně doprovázeno kouzelnými melodiemi, silnými, dojemnými (Parents). Krásnými (Rush Job).

Gold Panda v Paláci Akropolis vystoupil v typické kapuce, cudně zahalující autorovu skromnost. Schovaný za mixážním pultem ve mně vyvolal fyzickou touhu: moct s ním být na zkoušce (klidně tajně). To proto, že improvizoval, nekopíroval své skladby, ale pohrával si s nimi, vypouštěl je mezi posluchače a házel jim míčky interesantních elektroakustických podnětů. Nových a nových. (Navíc mi imponoval zmiňovanou skromností a uhranul mne komplexní krásou svých skladeb.) Ačkoliv jde o hudbu jaksi abstraktní, přesto nepostrádá strukturu „písniček“ a tím je stravitelná i pro konzervativnější část publika. Gold Panda nepoužívá ruchy efektivně, ale v harmonii s náladou svých kompozic. Vše do sebe zapadá (slastná Casio Daisy).

Koncert Gold Pandy byl skvělý (opět nutno pochválit úvodní třešť djských ufonů), ačkoliv ve druhé půli jakoby se (mu) unavily nápady. Jakoby Panda přestal poslouchat a stáhl do sebe své potřeštěné emoce i jejich hudební transformace. Dozvuky dialogu s krásou však přetrvaly. Vřele (tj. upřímně a s láskou) doporučuji k poslechu album Lucky Shiner, osvěžující desku plnou překvapivých montáží.

4.3.2011 | te. Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout