Zloděj, co voní po whiskey

Zloděj, co voní po whiskey90%

Nedělní ráno Letní filmové školy otevřelo den v Klubu Kultury seriózním dramatem maďarského režiséra Nimróda Antala. Tvůrci se při natáčení nechali inspirovat skutečnou událostí, ale přidali i prvky fikce. „Konečně se objevil maďarský film, za který se nemusíme stydět,“ uvedl při úvodu dramaturg maďarské sekce na LFŠ, Géza Csákvári.

Film zachycuje život zloděje Attily Ambruse, v Maďarsku známého spíše pod přezdívkou „Whiskař“, který v horizontu šesti let vykradl téměř 30 bank, pošt či cestovních kanceláří. „Na některá místa se vracel, jako správný klient,“ okomentoval film Csákvári.

Dětství hlavního hrdiny nebylo zrovna ideální, vyrůstal v rumunské vesnici společně se svou babičkou, která jej vychovávala. Po její smrti se o něj měl starat otec, nakonec však kvůli drobným krádežím skončil v nápravném zařízení, ze kterého přímo nastoupil do vojenské služby. Z té ovšem zběhl a na podvozku vlaku emigroval do Maďarska, kde se chtěl prosadit u hokejového klubu.

Postavit se na vlastní nohy

Hokejový trenér se Attilovi pokusil pomoci s novým startem, propůjčil mu byt a nabídl práci. Jako pomocná síla na stadionu si ovšem mnoho peněz nevydělal. Dluhy na něj tlačí ze všech stran, potřebuje si zařídit maďarské občanství a k tomu se snaží zaujmout studentku Katu, do které se zamiloval při náhodném setkání, proto se rozhodl k první velké krádeži.

Peníze, které se mu podařilo ukrást, ovšem rychle mizely, proto se odhodlává k dalším a dalším krádežím. Dokonce se svěří spoluhráči z hokejového týmu, který se k němu připojí a dále obcházejí banky ve dvojici. Ovšem tato spolupráce se mu stává osudnou.

Dopadení po šesti letech

Attilův protipól představuje komisař, který se zabývá vyšetřením celé kauzy. Když se po šesti letech podaří policii Attilu dopadnout na udání od jeho parťáka, následuje detailní rozkrývání celého příběhu. Attilovi se po 176 dnech ve vězení podaří ještě uprchnout, avšak jakmile jej policie dopadne, je mu vyměřen sedmnáctiletý trest. V reálném životě si však Attila odpyká pouze dvanáct let, poté je propuštěn a dnes se živí jako prodejce keramiky, kterou se naučil vyrábět právě za mřížemi.

Film byl velkým překvapením a těžce konkuruje i snímkům z americké produkce. Za zmínku nepochybně stojí výše zmíněná postava komisaře, která je zosobněním zoufalosti nad neschopností policejních sil.

Nimród Antal má na svědomí mimo jiné i snímek Revizoři, který v roce 2004 získal ocenění na filmovém festivalu v Cannes. Podle Csákváriho „umí natočit akční film, který na rozdíl od těch maďarských není trapný.“

Foto: Whiskey zloděj, LFŠ

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Klub kultury Uherské Hradiště nabízí i další akce

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!