Hlavní postava Mária prožívá podzim života a pobývá sama v malém domku na vesnici v Maďarsku. Její dcera Olga pracuje na vysoké pozici v právnické firmě ve Vídni a žije se svým téměř dospělým synem. Běh jejich životů ale změní dopis, který přijde Márii. Po jeho otevření upadne do kómatu a její dcera se snaží pochopit, jaká zpráva by mohla matku tolik rozrušit. Vrací se za ní a hledá v domě alespoň malé náznaky toho, co se mohlo stát. S každou objevenou věcí se ale příběh zamotává víc a víc.

Olga jen tuší, že se narodila v klášteře a že muž, se kterým matka žila celý její život, není její biologický otec. Ten podle Márie zemřel v padesátých letech a byl její životní láskou. Víc se o něm nezmiňovala a vlastně nikdo nemá jasno v tom, co se dělo i děje. Olga najde fotografii neznámé ženy a muže, dopis od jakési Edith a matka navíc po probuzení z kómatu ze spaní volá Annu. Nikoho z nich ale nezná a Mária se o své minulosti jednoduše odmítá bavit.

Zlom nastane jednoho dne večer, kdy se matka vrátí z nemocnice domů a dcera jí podá náhrdelník, který objevila. Tak se odhalí celá minulost, kterou nikdo ani v nejmenším nečekal. Když se mladičká Mária rozhodla se svým milým Akosem utéct přes hranice Maďarska do Rakouska k jeho tetě, čekal ji krutý osud. Na hranicích byl postřelen a zemřel jí v náručí. Čtyři Sovětští vojáci ji od mrtvoly odvlečou, znásilní a odvezou do Vídně. Zde se jí z posledních sil podaří uprchnout a najít Edith, Akosovu sestřenici, která jí poskytne nejen azyl, ale i přátelství. Edith jednoho dne přivede do bytu Sovětského vojáka, svého milého. To jí vrátí hrozivé vzpomínky.

Za pár týdnů zjistí, že je těhotná, stejně jako Edith. Nenávidí celý svět, netuší ani, čí dítě je a chce spáchat ze zoufalství sebevraždu. Přítelkyně ji zachrání a za devět měsíců se narodí dvě dívenky. Máriina dcerka má ale jasné rysy Sovětského vojáka. To ji naprosto zlomí. Edith je zatčena, její milý zmizí a pro dítě si přijdou vojačky. Přichází těžké rozhodnutí. Nechat si dítě, které Mária vlastně nenávidí, nebo opatrovat dítě, které jí přítelkyně svěřila?

Finále je neuvěřitelné. Dojemné, naprosto překvapivé, strhující. Režisérka dávkovala divákům tolik silných momentů až v posledních minutách, že jen málokdo mohl zůstat netečný. Navíc herecké výkony byly neskutečně obdivuhodné. Šetřit na tomto filmu superlativy nelze. Divák je napnut celý film a ke každé z postav si najde cestu, protože se stávají otevřenějšími, vřelejšími a opravdovějšími. Téma lásky si publikum dokáže nejosobněji vztáhnout samo na sebe a scény byly natočeny tak důkladně, až z nich mrazilo. Toto Maďarské drama snad ještě víc rezonuje v České republice, která měla v tehdejší době podobný osud.

Snímek bude možno zhlédnout také v sobotu 4. 8. ráno ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

Fotografie: archiv LFŠ

30.7.2018 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout