Byla to totiž kapela Rolling Stones, která v roce 1990 po pádu komunistického režimu dovezla do Prahy vůbec první ‘západní’ rockovou show takových rozměrů. “Byli to právě Rolling Stones, kteří k nám téměř před 29 lety symbolicky přivezli svobodu,” vzpomínal Michael Kocáb, frontman skupiny Pražský výběr, která se stala jedním z předskokanů britské legendy. Tenkrát zaplnili Rolling Stones pražský Strahov 110 tisíci nadšenými fanoušky, kteří za lístek zaplatili 250 korun. Na tu dobu nemalé peníze.  

Do Letňan jich na Stony ve středu 5. července zavítala necelá polovina. Publikum bylo ale tak neskutečně pestré, že se jím může chlubit jen málokdo. Dorazili fanoušci všech generací - od dětí školou povinných užívajících si parádní začátek prázdnin po fanoušky ve věku jejich prarodičů. Na koncert společně vyrazily celé rodiny. Od vnuků až po babičky a dědečky. Vedle vystajlovaných slečen v šatičkách se mačkali pánové v kšiltovkách a s igelitkami v ruce. Tuto zdánlivě nesourodou masu diváků spojil na několik hodin ten samý zájem - koncert kapely Rolling Stones. A ti, kteří dorazili, určitě nemohli litovat. 

Od počátku koncertu totiž bylo jasné, že kapela, jejímž čtyřem členům je dohromady neskutečných 296 let, rozhodně nevsází jen na nostalgickou notu. Hned při prvních písních Street Fighting Man, It’s Only Rock ’n' Roll (But I Like It) a Tumbling Dice předváděli Rolling Stones výborné výkony. I ve svém věku Mick Jagger na pódiu řádil a zářil na všechny strany. Podobně na tom byli i Keith Richards a Ron Woods, kteří kromě neskutečné hry na kytary přispívali k energické a pozitivní show, což už nebývá na jejich koncertech tak úplně pravidlem. 

Kapela předvedla všechny písně, které chtějí fanoušci slyšet. A i několik méně známých, které potěšily především skalní příznivce. Nechyběly Start Me Up, Miss You, You Can’t Always Get What You Want, dylanovka Like a Rolling Stone a samozřejmě Satisfaction, která celý hudební svátek před jedenáctou hodinou zakončila. 

Skupina před přibližně padesát tisíc fanoušků předstoupila s neuvěřitelně lidskou show, v níž chyběly jakékoliv manýry velkých hudebních hvězd. Mick Jagger se sice stihl během koncertu hned několikrát převléct, na obřím pódiu však Rolling Stones nechávali vyniknout především svou hudbu, vlastní vystupování a zpěv, jehož skvělému vyznění pomáhali i vokalisté. S publikem nemluvila kapela nijak často, ale když už Mick Jagger promluvil, zvládal to z velké části v češtině. A to nejen obligátním ‘Ahoj Praho’. 

‘To je ale krásná noc,’ řekl Jagger přibližně v polovině pražského koncertu, který se uskutečnil v rámci No Filter tour. A tím vlastně vyjádřil pocity většiny přítomných. Teplé počasí, příjemné prostředí, kde se nemuseli návštěvníci mačkat jeden na druhého, a Rolling Stones. To udělalo ze středy 4. července jeden z nejlepších hudebních zážitků tohoto roku.

Ilustrační foto: Carlos Muller (Facebook.com) 

5.7.2018 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout