Mockument o podnikateli a zpěvákovi, který se snaží dostat do politiky byl prvním Robbinsovým režisérským počinem. Kromě toho pro něj ale napsal scénář, napsal několik písní, které v něm zazní, a navíc si zahrál i hlavní roli senátora Bob Robertse, jehož příběh je v mnoha ohledech aktuální i dnes. „Jeho následovníci ho milovali i po tom, co se mu ve filmu stalo. Nic je neodradilo, což je pro Američany typické i dnes. Stačí se podívat na Donalda Trumpa,“ podotkl herec, který na letošním slavnostním zahájení karlovarského festivalu převzal Křišťálový glóbus za celoživotní přínos kinematografii.

Pravda má ve filmu mnoho podob

Ačkoli snímek není natočený podle reálné události, dodnes dokáže přinutit lidi k zamyšlení. „Nejde o to, udělat film reálný, stačí, když je v něm pravda, která v lidech rezonuje. Úkolem filmaře je ji najít. Ve filmu totiž může mít mnoho podob. Je to něco, co nepotřebuje jazyk ani vysvětlování, protože je to naprosto zřejmé,“ myslí si režisér.

Nejoblíbenější český snímek?

Známější je ale Tim Robbins spíš jako herec a to zejména díky Vykoupení z věznice Shawshank, kde společně s Morganem Freemanem ztvárnil jednu z titulních rolí. Snímek, který je nyní v žebříčku ČSFD nejoblíbenějším filmem, si ale slávu získal až několik let po premiéře. „Podle mě to bylo kvůli tomu, že si jeho jméno nikdo nemohl zapamatovat. Neustále za mnou chodili lidé a říkali mi: Vás známe, vy jste hrál v tom Schimschengu,“ vysvětloval s úsměvem filmový Andy Dufresne. „Ten snímek ale pořád miluju a stejně tak lidi, kteří si ho oblíbili. Někteří z nich mě totiž oslovili a říkali mi, že jim změnil život,“ vzpomínal.

"Neustále za mnou chodili lidé a říkali mi: Vás známe, vy jste hrál v tom Schimschengu."

Jako herec se ale cítil už osm let před tím, než musel utíkat ze Shawshanku, při natáčení dramatu Pět rohů s Jodie Foster. „To bylo poprvé, kdy jsem si uvědomil, co obnáší herectví,“ tvrdí. Jeho kariéra poté stoupala strmě vzhůru. Než se ale diváci dočkali Shawshanku přišly ještě snímky jako Hráč, Záskok, nebo Durhemští Býci, ve kterých si zahrál společně s Kevinem Kostnerem. "Snažil jsem se být jako Toni Manillo z Horečky sobotní noci, byl to totiž nejvíc cool chlap, jakého jsem v té době znal," vysvětlil Robbins, kde namyšlený nadhazovač Nuca vzal své manýry.

Začátky na ulici

Oscarový herec ale jako dítě chtěl být také cowboyem nebo baseballovým hráčem, ještě na střední škole se ale rozhodl pro profesní dráhu ve světě filmu a začal sbírat první herecké zkušenosti v ulicích New Yorku. „Nechodil jsem na žádnou hereckou školu. Neměl jsem totiž důvěru v učitele herectví. V jejich metody jsem jednoduše nevěřil,“ popisuje svoje začátky. Inspirací mu ale byl například režisér Jean Vigo a jeho krátký snímek o stříbrném medailistovi z olympiády v Los Angeles Jean Taris, plavecký šampión nebo první film, jaký ve svém životě viděl, M.A.S.H. Roberta Altmana.

Jedna úspěšná kariéra ale tomuto všestrannému muži zřejmě nestačí. Hudební geny, které možná zdědil po svém otci, tedy zúročuje na koncertech se svou skupinou The Rogues Gallery Band. „Miluju koncertování, je to pro mě úplně jiný zážitek a zároveň výzva. Jelikož je ale moje kapela z Londýna, tak se po příležitosti si zahrát musím koukat hlavně v Evropě.“ Možná díky tomu se mohou na jeho koncert těšit i návštěvníci letošního karlovarského festivalu, a to ve středu 4.7. v devět hodin večer v Městském divadle.

1.7.2018 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout