Ačkoli autoři pocházejí ze dvou značně rozdílných prostředí, výstavu lze chápat jako společnou prezentaci nastupující generace, která hledá nové výrazové prostředky a snaží se otevřít prostor pro nové souvislosti a interpretace v umění. Britští i čeští umělci přitom pracují jak s novátorskými, tak s tradičními uměleckými formami.

Jako výchozí bod pro koncepci výstavy zvolili její kurátoři Pavle Büchler a Marianna Serranová novelu rakouského spisovatele Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse. Jejím ústředním protagonistou je mladý muž, jenž nachází východisko ze svých duševních zmatků ve spojení exaktního myšlení s citem a náhodnou inspirací.

Evangelia Spiliopoulou, Nowhere, 2017 © DOX

Podle Musila nestačí být chytrý a sebejistý: člověk musí zapojit i svou vnímavost a vyjít vstříc náhodě a mnohoznačnosti. Zdá se, že tato kombinace, kterou romanopisec považoval za základ každého umění, „protože mu dokáže dodat lehkost“, je stále aktuální a inspirativní. A právě vědomé či nevědomé souznění s Musilovým požadavkem spojení postřehu s instinktem podle kurátorů sbližuje umělce, které vybrali pro aktuální výstavu.

Figuruje mezi nimi například Evangelia Spiliopoulou, vytvářející estetizované abstraktní kompozice, Maeve Rendle, tvůrkyně minimalistických performativních videí, David Fesl, autor miniaturních plastik z opotřebovaných materiálů nebo dvojice Pavel Příkaský – Miroslava Večeřová, kteří využívají specifickou vizuální estetiku lékařských ordinací či kanceláří a přenášejí ji do galerijního prostoru.

22.6.2018 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout