Bistro Ramen pohřbeno jídlem a sentimentem

Bistro Ramen pohřbeno jídlem a sentimentem40%

Jít do kina nalačno se nevyplácí a v případě japonského přecitlivělého dojáku Bistro Ramen to platí stonásobně. Aerofilms do českých kin přináší film Singapurského režiséra Erica Khoo. No, film... lépe řečeno reklamu na singapurskou gastronomii.

Mladík Masato pomáhá svému starému otci provozovat v Japonsku malé bistro, ve kterém společně vaří oblíbenou japonskou polévku Ramen. Kromě bistra se musí Masato starat i o otce, kterému se po smrti jeho ženy srdce promění v kámen, začne pít a syn pro něj znamená méně než miska Ramenu. Po smrti svého otce Masata už v Japonsku nic nedrží. Odjíždí do Singapuru, aby se pokusil naučit uvařit místní polévku z žeber a navázat znovu kontakt s rodinou své zemřelé maminky, kterou, jak se zdá, její matka vydědila.

Nesmírným problémem celého filmu je naprosto obyčejný, neoriginální scénář. Je napsaný tak líně, že většina “zvratů” (spíš příběhových kudrlinek - opravdu se tam nic nezvrátí) divákům dochází dávno předtím, než se stanou. Postavy čas od času pronesou věty, které by nikdo normální tímto způsobem neformuloval (doufám, že to není chyba českých titulků). Navíc je od začátku filmu celkem zřejmé, že musí skončit úplně naddimenzovaným happyendem.

Cestu za poznáním rodinné historie jsme mohli vidět už mnohokrát, s pečlivější prací se sentimentem. Bistro Ramen v tomhle případě tlačí tvrdě na pilu a snaží se diváka za každou cenu dojmout pastelově zabarvenými flashbacky nebo přehnaně dojímavým soundtrackem.

Bohužel ani herecké výkony nemůžou být chváleny, když většina hlavních postav hraje velmi iritujícím způsobem. Často celkem prkeně nebo přehrávají (zvlášť když mluví anglicky). Světlou výjimkou je postava babičky, která zavrhla svou dceru i s vnukem. U téhle paní si můžeme vychutnat zcela uvěřitelnou zlost, tvrdohlavost a závěrečnou proměnu k lepšímu. Je škoda, že se babička objeví až ke konci filmu.

Je velmi důležité jít do kina na Bistro Ramen řádně najeden, protože 80 % filmu do sebe postavy ládují chutně vypadající poklady japonské a singapurské kuchyně. Jedí a jedí, pak jsou sentimentální, pak zase jedí a nakonec jsou sentimentální, přičemž jedí. Jídlo je přitom hlavním pozitivem tohoto filmu. Společně s náhledem do Singapurské kultury je to takové koření jinak nezajímavého příběhu.

Po skončení filmu na něj velmi snadno zapomenete, ale to, co ve vás zůstane, je chuť vyjet do Singapuru za jeho gastronomií a památkami. Otázkou zůstává, zda tento pocit dokáže utáhnout celovečerní film.

Názor informuji.cz: 40%

Kdy a kde dávají film: Bistro Ramen

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!