Simon není ničím výrazný, na první pohled zapadá do typicky amerického středoškolského života. Má pár dobrých přátel, do školy jezdí autem a popijí u toho ledovou kávu. Žije s milující rodinou, která se o něj zajímá a stará. Cítí ale, že brzy bude muset vykročit z komfotní zóny a odhalit svým blízkým velké tajemství, nebo lépe řečeno udělat coming out, tedy přiznat se ke své orientaci. 

A teď tu o Červené Karkulce

Stejně nevýrazná jako protagonista je i filmová zápletka, která ale bohužel žádné překvapení neskrývá. Po celou dobu, ve které Simon hledá svou internetovou lásku jménem Blue, ho nečeká žádný mráček. Největším dramatem je, když se Blue rozhodne, že už si s ním nechce psát, což ale záhy tvůrci napravili velkým setkáním dvou hrdliček na ruském kole. Simonova rodina ale beze zbytku jeho orientaci akceptuje, stejně jako přátelé a až na několik výjimek i zbytek školy, kterou navštěvuje. S takovýmhle přijetím se ale i dnes setká jen minimum homosexuálů. 

Já, Simon proto působí spíš jako pohádka o dospívání mladého gaye. Bylo, nebylo Simon zjistil, že je homosexuál. Později potkal na internetu přítele, který mu ale nechtěl říct své jméno. I když se Simonovo tajemství nečekaně prozradilo, všichni ho přijali bez problémů a nakonec Simon poznal svou lásku. A pohádky byl konec. Režisér Greg Berlanti může jen doufat, že si diváci nezačnou myslet, že podobně bezproblémově to funguje i v reálném světě. 

Na druhou stranu...

Možná ale, že největší slabina snímku může být i jeho velkou výhodou a mnozí diváci by se z ní mohli ponaučit. Simonův příběh se dostal na světlo světa v knižní podobě v roce 2015 pod názvem Simon vs. The Homosapiens Agenda a od té doby už mnoho celebrit i neznámých lidí udělalo tzv. coming out. Stále ale existuje spousta skeptických lidí, kteří třeba na základě tohoto snímku mohou pochopit, že být homosexuál neznamená být jiný. Koneckonců, když už to dávají v televizi (v tomhle případě tedy v kině), tak to přece musí být v pořádku.

Zároveň tím, že se snímek drží předem striktně daných mantinelů, nemůže nikoho pohoršit. Pro některé stále ještě nepříjemnou tématiku podává Já, Simon velmi elegatně a decentně. Nečekejte žádné velké dojemné scény ani nevkusné erotické záběry. Snímek si celou dobu pluje ve svém idylickém vesmíru a ani na chvíli předem vytyčenou dráhu neopouští.

U Já, Simon tedy nejvíc záleží na tom, na jaké straně barikády divák stojí. Možná ho téma homosexuality nijak nepohoršuje a bude se u snímku i kvůli nepříliš výrazným hereckým výkonům spíš nudit. Nebo díky uhlazeným záběrům dokáže přijmout Simona takového, jaký je. Nebo bude pohoršen tím, že se vůbec hollywoodská studia dovolují toto téma otevřít. A nebo si z filmu nevezme nic a půjde spokojeně domů. U Já, Simon totiž nejvíc záleží na povaze diváka, ne snímku.

Kdy a kde dávají film: Já, Simon

14.6.2018 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout