Zemřel Juraj Herz, režisér filmů Spalovač mrtvol či Petrolejové lampy

Zemřel Juraj Herz, režisér filmů Spalovač mrtvol či Petrolejové lampy 

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel režisér Juraj Herz, mezi jehož nejslavnější snímky patří filmová adaptace novely Ladislava Fukse Spalovač Mrtvol. V roce 2017 získal od slovenského prezidenta Andreje Kisky Řád Bílého dvojkříže. Byl také držitelem Českého lva za celoživotní dílo.

Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy, první český horor Upír z Feratu, pohádka Panna a netvor, Císařovy nové šaty, Žabí král či seriál Černí baroni – to je jen velmi stručný výpis bohaté režisérské a scénáristické filmografie československého režiséra, scénáristy a herce židovského původu Juraje Herze, který v neděli 8. dubna zemřel.

Juraj Herz se narodil 4. září 1934. Kvůli svému židovskému původu se jako kluk ocitl v koncentračním táboře. Toto prostředí jej později inspirovalo k natočení dramatu Zastihla mě noc, který pojednává o osudu komunistky Jožky Jabůrkové. Vystudoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě, později pak studoval režii a loutkoherectví na pražské DAMU. Co se týče filmové režie byl tedy samouk. Na začátku 60. let minulého století působil jako herec v divadle Semafor. Od roku 1961 pracoval jako asistent režie v Praze na Barrandově, až později se vypracoval na samostatného režiséra. Jeho prvním samostatným režisérkým počinem se stal roku 1965 středometrážní snímek Sběrné surovosti natočený podle povídky Bohumila Hrabala. Střety s režimem jej donutily k emigraci do Německa, ke které však přistoupil až roku 1987. V Německu točil zejména pro televizi, zpět do své vlasti se vrátil až po revoluci.

Oceňovaný režisérem s černým smyslem pro humor

Řadí se k filmařským osobnostem československé nové vlny. Jeho tvorba je charakteristická hororovými a erotickými prvky a také specifickým humorem. Jeho filmy jsou zneklidňující, vyvolávají mráz na zádech a děsí, zároveň však člověka fascinují. Sám Herz vždycky říkal, že má hrůzu rád, proto si s ní pohrává i ve svých filmech. Juraj Herz měl talent na budování napětí i strachu. Věnoval mimořádnou pozornost nejen výběru a vedení herců, ale také výtvarně stylizované stránce obrazu. Během své kariéry získal řadu ocenění. V roce 2009 byl oceněn Českým lvem za celoživotní dílo, o rok později na festivalu v Karlových Varech obdržel Křišťálový glóbus za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii. V roce 2017 mu slovenský prezident Andrej Kiska předal Řád Bílého dvojkříže.

Co abych tě, drahá, oběsil?

Oceňované byly nicméně i jeho filmy. Během své aktivní režisérské kariéry dokončil více než dvacet pět celovečerních filmů. Jeho bezpochyby nejznámější film Spalovač mrtvol byl navržen na Oscara. Přestože dnes jej hodnotíme jako kinematografický skvost, ve své době příliš nadšení nevyvolal a pár týdnů po uvedení putoval do trezoru. Za televizní film Sladké hry minulého léta získal Zlatou nymfu a Grand Prix na Mezinárodním televizním festivalu Monte Carlo. Drama Petrolejové lampy bylo uvedené na Filmovém festivalu v Cannes. Neméně úspěšným a oblíbeným snímkem se stal i jeho poslední celovečerní film Habermannův mlýn z roku 2010.

Pro filmové plátno objevil herečku Dagmar Veškrnovou Havlovou, když ji v roce 1974 obsadil do svého filmu Holky z porcelánu. "Juraj zaujímal v mém životě a srdci významné, nezastupitelné místo. Byl to geniální režisér, který nemá náhradu," sdělila dnes pro Českou tiskovou kancelář. Podle řady jeho kolegů odešel jeden z posledních představitelů nejslavnější éry československého filmu.

Foto:Mária Rušinová

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Režie:

AdsManager: Ads position 'smr-mobile' doesn't exists (filename: /var/www/informuji/releases/release_1545236119/classes/AdsManager/ads/smr-mobile.adsense.html)