Excentrický umělec, nadaný fotograf, nenapravitelný sukničnář – nejznámější český výtvarník v oblasti fotografie má mnoho tváří. Není divu, že vyvolává protichůdné reakce – jedni jeho dílo bezmezně uctívají, jiní se mu vysmívají nebo jím dokonce pohrdají. Kýč nebo umění? Posuďte sami!

Sex, drogy a rock'n roll – toto heslo kupodivu neplatilo pouze pro 60. a 70. léta na Západě. Důkaz? V hlavním městě tehdejšího Československa vystavoval jeden fotograf šokující akty hraničící s pornografií: Jan Saudek. Stal se brzy známým nejen mimo Prahu, ale také za hranicemi východního bloku – a tím byl samozřejmě trnem oku vládnoucímu komunistickému režimu. Výstřední umělec sympatizoval s myšlenkovým hnutím 68. roku, které ho fascinovalo jak sexuální revolucí, tak nárokem na svobodu ducha.

Tato fascinace se odráží v jeho díle, černobílých dodatečně kolorovaných fotografiích aktů. Obrazy často diváky šokují, protože modely neodpovídají dobovému ideálu a navíc zdůrazňují to, co by mělo být spíše skryto – nevyjímaje faldy, tukové polštáře a celulitidu. Také smrt má na jeho obrazech své místo – jednak v rámci cyklů, ve kterých modely vyrůstají z dítěte v dospělého, a potom také v podobě morbidních kulis: polorozpadlé staré zdi, tmavá mračna nebo smutné krajiny.

Hrobníkovi z lopaty
Znalci Saudkovy biografie tuší, proč svoboda myšlení i výrazu hraje tak důležitou roli pro jeho dílo. Když jemu a jeho dvojčeti Kájovi bylo pouhých deset let, unikli o vlásek smrti v koncentračním táboře Osvětim, který byl proslulý krutými pokusy doktora Mengela  na dvojčatech.

Když takřka utekl hrobníkovi z lopaty, věnoval Saudek veškerou sílu a  bouřlivou vášeň fotografii. V 60. letech  vystavoval umělec poprvé na Západě, kde se rychle stal oslavovanou  hvězdou fotografické tvorby. Dodnes mívá v zahraničí kolem 400 výstav. V roce 1990 byl dokonce vyznamenán řádem Chevalier des Arts et Lettres – Rytíř Řádu umění a literatury –, tedy jedním z nejvyšších vyznamenání Francie udělovaným za uměleckou tvorbu nebo za významný přínos pro umění a literaturu ve Francii a ve světě.

A na Východě?
Tam bylo podezřelé všechno, co vybočovalo z řady. A to Saudkovo umění dělalo dost zřetelně. Sice nebyl přímo potrestán, ale ani oslavován. Režim ho držel zkrátka, a tak si musel na živobytí vydělávat jako průmyslový fotograf.
Odmítnutím a podceňováním doma v Česku však Saudek velmi trpěl. Tento pocit byl sice možná pouze subjektivní, avšak jisté je, že ho Česká republika uznala za významného umělce teprve v 90. letech, kdy také uspořádala jeho první výstavu na české půdě. A do Saudkova prvního oficiálního českého vyznamenání Artis Bohemiae Amicis , které mu v roce 2006 předalo Ministerstvo kultury, uběhlo celých 8 let!

Ještě více o Janu Saudkovi se dozvíte ZDE!

17.1.2011 | Redakce Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout