Jednadvacetiletá Nika pochází z Ruska. Je krásná a temperamentní, před ostatními však skrývá jedno tajemství. Její starší sestra Jen před osmi lety zmizela. Nice po ní doma zůstala jen spousta rockových alb, na která Jenia nedala nedopustit. Shodou náhod se Nika dostává do Notownu, malého městečka ve střední Anglii, v němž její sestra několik let žila. Hledá její staré přátele, kterým by snad Jen mohla prozradit, kam se chystá. Ani oni však nevědí, kde by mohla být. Nika je zoufalá, zdá se, že v pátrání po svém jediném sourozenci neuspěla. Jednotlivé dílky skládačky však najednou začnou zapadat do sebe.

Hubená, bosá holka v modrých šatech s korunou sedmikrásek ve vlasech stála tak metr za ním. Byla jsi to ty, Jenio.

Kniha Skrytá píseň hned na první pohled zaujme netradičním stylem vyprávění autorky. Valentina Nazarovové se rozhodla napsat příběh formou zpráv zasílaných přes sociální síť Facebook, skrze kterou si sestry navzájem dávají vědět o svém životě. Jednoho dne však Jen na zprávy přestane odpovídat, dokonce si je ani nepřečte. Nika je však vytrvalá a novinky o svém životě zasílá své tisíce kilometrů vzdálené sestře i nadále. Píše jí o písních, které zrovna poslouchá, informuje ji o smrti matky, nové partnerce jejich otce či jí přeje k narozeninám. Skrze zprávy zavede čtenáře do roku 2015, kdy se odehrává stěžejní část příběhu.

Pamatuju si, že psávala básničky, že brečela u filmů a že nesnášela pach syrovýho masa. Pamatuju si, že když byla se mnou, cítila jsem se, jako by všechno mohlo být dobrodružstvím. Ale stále pro mě zůstává tajemstvím.

Na příběh psaný formou zpráv si čtenář velmi rychle zvykne. Zvláště proto, že z něj po několika stranách vzniká delší, monologický text hlavní hrdinky a jednotlivé zprávy se najednou stávají jakýmisi nečíslovanými kapitolami knihy. Autorka zvládla svůj debutový počin napsat velmi čtivě, nechává mluvit příběh samotný. Zvolna a přirozeně čtenáři předkládá jednotlivé části příběhu. Valentině Nazarovové se navíc povedlo věrně zachytit emoce Niky a její touhu po nalezení ztracené sestry, a dílo tak působí velmi reálně.

Možná tam byla nějaká zpráva, kterou jsem měla najít. Nebo ne skutečná zpráva, ale skrytá: tajný kód složený z písní, který bych mohla rozluštit.

Jako jediné mínus vidím závěr knihy, v němž se autorka do příběhu trochu zamotává. Snaží se v něm dostát významu slova thriller, a tak čtenáři předkládá jeden překvapivý moment za druhým. Právě to však dle mého názoru v některých případech knize uškodilo. Mnohost náhodných setkání působila až příliš strojeně, stejně tak jako některé další momenty odehrávající se na několika posledních stránkách díla Skrytá píseň. I přes ne moc povedený závěr však knihu hodnotím kladně. Autorce se do ní podařilo vnést pořádnou dávku napětí, které nutí čtenáře číst až do konce.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega. Skrytou píseň si můžete zakoupit v e-shopu Knihy Dobrovský.

27.3.2018 | Andrea Štipčáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout