Cesta za králem trollů: skandinávský pohádkový příběh si propůjčil od Čechů víc než krajinu

Cesta za králem trollů: skandinávský pohádkový příběh si propůjčil od Čechů víc než krajinu70%

Jestli Češi něco umí, tak vyprávět pohádky. Místní diváci jsou v nich zvyklí na standard, který se jinak ve světě moc nenosí. Téměř vždy v nich totiž najdete překrásné exteriéry, propracované kostýmy a především poutavý příběh, který z každého dospělého udělá znovu dítě. Češi jednoduše na své pohádky nedají dopustit, a právě proto se jim bude líbit i norská pohádka Cesta za králem trollů, na jejíž tvorbě se mnoho Čechů podílelo, ale hlavně se skoro celá točila u nás.

Žili byli tři bratři - snílek Espen, nebojácný Petr a věčně hladový Pavel. Bydleli v malé chaloupce v lese se svým otcem dřevorubcem. Espen jednoho dne potkal krásnou dívku na koni a hned se do ní zamiloval. Když později zjistil, že je to místní princezna, kterou unesl král trollů, aby si ji mohl vzít, okamžitě se ji vydal hledat. Po cestě je čekala mnohá nebezpečenství - vdavekchtivé ježibaby, omamná zlatá jablka, zlý princ nebo nebezpečná bažina. Kdo ví, jestli všechno přežili, zachránili princeznu a získali půl království a princeznu k tomu.

Podobnost není čistě náhodná

Takhle by bez větších problémů mohla vypadat česká pohádka, pokud bychom trolla proměnili ve draka. (Koneckonců tu o třech bratřích už jsme tu dokonce měli.) Čím déle sledujete Cestu za králem trollů, tím je vám jasnější, že ta podoba nemůže být čistě náhodná. Asi jako když se díváte na nějakého člověka, který vám někoho neodbitně připomíná, a pak se dozvíte, že je to příbuzný vašeho známého. I norská pohádka podědila něco od těch českých, konkrétně naši přírodu a část štábu.

Ve snímku mohou diváci poznat brdské lesy, lom Amerika, Prachovské skály, národní park České Švýcarsko nebo hrad Křivoklát, které skvěle doplňují s typicky norskou krajinou. Kromě českého pozadí se ve snímku v menších rolích objeví i čeští herci - Kateřina Klausová, Zuzana Pavlů a Jan Pavel Filipenský, a rozhodně se před svými skandinávskými kolegy, které pro české uši výborně nadabovali například Zdeněk Piškula nebo Jan Cina, nenechali zahanbit. Jádro Cesty i tak ale zůstává severské, i když citelně okořeněné Hobitem a jeho cestou tam a zase zpátky. Ať je ale režiséru Mikkelu Brænne Sandemosovi ctí, že ho přiznal jako jeden z inspiračních zdrojů.

Jiný kraj, jiný mrav

Český divák odlišnost pozná zejména díky drsným detailům, které by se v české pohádce nikdy neobjevily. Začíná to syrovým masem z právě zabité kozy a končí lesními vdavekchtivými čarodějnicemi, které díky zlatým jablkům působí spíš jako lesní žínky, a jejich večeře plná červů a švábů vypadá jako královská hostina. Některé postavy v našich pohádkách jsou odporné, třeba v Tajemství lesní země, ale žádná z nich není tak odporná. V nechutnosti se jim vyrovnají snad jen tři ježibaby ze Souboje titánů. Ty tři budou po shlédnutí téhle pohádky důvodem, proč vaše děti budou chodit spát na čas a začnou jíst brokolici.

Záhadou proto je, proč nejzápornější postava z celé pohádky oproti těmhle třem babám vypadá jako Alf. Celkem mile působící troll je sice vysoký jako stromy a občas (hlavně po probuzení) kapku nevrlý, ale i tak je rozhodně míň děsivý než lesní ježibaby. O poznání strašidelněji působí tvor, který žije uprostřed bažiny, ten se nám ale bohužel neukáže. Zřejmě se už tvůrci chtěli dostat k velkému závěru, jelikož právě v téhle části působí pohádka trochu "odflákle".

Cesta za králem trollů i tak ale vyhlíží jako krásné tradiční severské šaty, ke kterým si Norové vzali české doplňky v podobě některých herců a tuzemské krajiny, a okouzlili tak české publikum. A i když je trochu děsivější a méně "pohádková", než jsme zvyklí, plně naše báchorky předčí ve vizuálních efektech. Máme se od sebe jednoduše ještě co učit, a snad bude i příležitost se to doučit, spolupráce nám totiž evidentně svědčí.

Názor informuji.cz: 70%

Kdy a kde dávají film: Cesta za králem trollů

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!