Chabý pokus o gotický horor jménem Winchester (recenze)

V KINECH: Winchester: Sídlo démonů / Winchester

Po vcelku úspěšné Ženě v černém s Danielem Radcliffem v ústřední roli se po šesti letech objevil další gotický horor, který se inspiroval událostmi v údajně nejstrašidelnějším domě Spojených států. Do bývalého sídla lady Winchester v Kalifornii rok co rok míří davy turistů; co se zde však před více než stoletím událo, není dodnes jasné.

Píše se rok 1906 a ovdovělého psychiatra Erika Price (Jason Clarke), který utápí svůj žal v nevěstinci, sklenkách tvrdého alkoholu a drogách, požádá jeden ze zaměstnanců zbrojovky Winchester Repeating Arms Company, aby navštívil a vyšetřil majitelku společnosti a vdovu po zakladateli Sarah Winchester (Helen Mirren), jež prý trpí halucinacemi.

Price se vydá do jejího monstrózního sídla s nespočtem pokojů, které se neustále rozrůstá o další. Sarah totiž věří tomu, že je prokletá a že duchové lidí, kteří byli zabiti nebo se zasebevraždili zbraní od její zděděné firmy, pronásledují její rodinu a nutí ji stavět místnosti totožné s těmi, v nichž zahynuli. Pragmatický lékař zprvu jejím zkazkám nevěří, ale jen do chvíle, než přítomnost duchů s nevyřízenými účty pocítí na vlastní kůži.

Sériová výroba děsu

Zdá se to jako ideální námět na horor, bohužel jde jen o chabý pokus. Nepomohlo mu ani zasazení do historie, což skvěle uplatnil například tvůrce žánrové klasiky Ti druzí Alejandro Amenábar. Ačkoli se ve Winchesteru bratřím Spierigům, kteří jsou režiséři, scenáristi a jedno z dvojčat dokonce i filmový skladatel v jednom, podařilo navodit obdobnou atmosféru díky zdařilým kostýmům a maskám, snímku chybí něco, čím by se vymykal sériové hororové výrobě.

Laciné triky zastraší možná tak malé děti, které něco podobného spatří poprvé. Winchester je napěchovaný žánrovým klišé – vícekrát se v něm objevil typický úvodní jumpscare, kdy cosi šramotí ve skříni a když ji napjatý hrdina hbitě otevře, ukáže se, že si z něj jen někdo (živý) tropil žert. Ve scénáři nechybí hororové fráze typu „Jdou si pro nás“ a výčet by takto mohl dál pokračovat.

Dva zásadní nedostatky představuje jednak nesmyslné zhmotnění duchů, kteří v počítačové úpravě vypadají jako cínoví vojáčci v životní velikosti, a tím pádem postrádají děsivost. Druhou chybou byla spojitost naštvaných duchů s Winchesterovou společností, jež dodávala zbraně do války Severu proti Jihu. Mrtví Sarah vytýkají vyzbrojování, které zapříčinilo smrt jejich nejbližších. Jádro filmu se tak stává spíše pacifistickým apelem než hororem.