Oceňovaná režisérka Martina Schlegelová (Olga - horory z Hrádečku / divadlo Letí) se v Liberci poprvé představuje s inscenací muzikálové komedie  Ženy na pokraji nervového zhroucení dramatika Jeffreyho Lana, vycházející ze stejnojmenného filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara. Schlegelová pojímá muzikál jako odlehčenou situační komedii v barvách reklamních plakátů z osmdesátek. K tomu velmi pomáhá i pestře barevná scéna Jany Špalové, využívající hlavně střídmé závěsné kulisy (které divákům velmi usnadňují orientaci v jinak celkem komplikovaném ději) a zadní projekci. Ta, ačkoliv pomáhá udržet atmosféru, mi bohužel přišla trestuhodně nevyužitá.

"To je jak klasická zápletka nějaké frašky!"

Na ulici rušného města Madridu se k vám přitočí vlezlý taxikář. Položí vám ruku na rameno a začne vyprávět příběh. Týká se Pepy, herečky, která miluje Ivána, a její dobré přítelkyně modelky, která asi chodí s teroristou. Týká se božského Ivána, kterého pronásleduje jeho manželka Lucia a snaží se ho žalovat za to, že jí před dvaceti lety opustil. Týká se zmateného syna Ivána a Lucie, který se bude ženit a i jeho snoubenky... Trochu jak příběh z nějaké červené knihovny? No vlastně máte pravdu.

Činoherní část divadla F. X. Šaldy se pokouší navázat na úspěch šílené muzikálové komedie Monty Python's Spamalot. Její úspěch ovšem tkvěl hlavně v umění dělat si ze sebe legraci. Je velká škoda, že Ženy na pokraji nervového zhroucení, ačkoliv si jsou vědomy svého bizarního příběhu jak vystřiženého z telenovely, svůj komediální příběh berou o poznání vážněji. Ale pokud neočekáváte, že nad každou návštěvou divadla musíte do noci hluboce intelektuálně diskutovat, a spíš se chcete bavit, představení vás s největší pravděpodobností potěší.

Ženy na pokraji nervového zhroucení jsou z velké části mozaikou problémů, které musí ženy ve vztazích zvládat. Tento muzikál se příliš nehodí pro završení romantického večera s partnerem, ale spíš pro zpestření dámské jízdy. Muži se sice trápit nebudou, ale až je příště jejich partnerky pozvou do divadla, pořádně si to před tím promyslí.

Liberečtí činoherci mají hlas

Činoherní ansámbl Libereckého divadla stojí před těžkou zkouškou. Musí prokázat, že neumí jen obstojně hrát, ale že dokáže utáhnout i muzikál založený na jejich zpěvu a tanci. A v rovině zpěvu se to daří dokonale. Nejvýrazněji na jevišti vyniká Markéta Tellerová v hlavní roli herečky Pepy, její milenec Iván Martin Polách a přítelkyně v podání Karolíny Baranové. Pohybová stránka je poněkud slabší. Když pominu skvělý nápad na ztvárnění minulosti Ivána a jeho ženy pomocí klasického tance, je nutno říct že ostatní taneční čísla by mohla být složitější. Ovšem jak říká režisérka: “Není to jen o písničkách a tanečkách, ale zejména o situacích a postavách.”

V hlavní roli hudba

Energická hudba, ze které by se Španělsko dalo ždímat, je obrovské plus celé inscenace. David Yaznek dokázal muzikál naplnit melodiemi, které si diváci budou ještě minimálně celý večer prozpěvovat. Celý hudební zážitek je navíc umocněn živým orchestrem, který přímo z jeviště krmí hladové uši diváků návykovými tóny.

Při druhé repríze sice sužovalo inscenaci pár technických problémů se zvukem a zasekávají se projekcí, ale jedná se nejspíš jen o prvotní komplikace, se kterými se v průběhu dalších repríz podaří vypořádat.

Foto: Divadlo F. X. Šaldy

1.3.2018 | jakub.muller Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout