Muzeum města Brna vybralo to nejdůležitější z tvorby proslulého malíře Pavla Navrátila (1933–1981). „Pro jeho ranou tvorbu v 50. letech je typická výrazná černá linie ohraničující stylizované tvary, kterou uplatňuje v cyklu narativních zátiší, na obrazech s motivy zápasících ptáků, motorkářských závodů či továren,“ uvedla kurátorka výstavy Ilona Víchová.

V 60. letech Navrátil dospěl k výrazně abstraktním obrazům s náměty figur nebo minimalizované krajiny. „Dvakrát navštívil Itálii, což ho inspirovalo k nejvýznamnějšímu cyklu Pompeje, na kterém pracoval několik dalších let,“ podotkla Víchová. Sedmdesátá léta znamenala pro Navrátila odklon od tvarových stylizací a návrat k motivům krajiny, parků a horizontů.

V závěrečné etapě zůstal u tématu přírody, byl však mnohem expresivnější – používal třeba techniku rytí do plátna. V roce 1981 ukončila Navrátilovu uměleckou dráhu předčasná smrt, k níž zřejmě přispělo pronásledování Státní bezpečností. Malíře na výstavě nezastupují pouze obrazy, ale i tři desítky prací na papíře. Soubor akvarelových skic menších formátů s poznámkami a instrukcemi je veřejnosti představen vůbec poprvé. Jeho práci ilustrují také fotografie z ateliéru, které pořídil Ivan Kafka.

Kromě Navrátilových děl návštěvníci spatří třináct soch Zdeňka Macháčka se zvířecími i přírodními motivy a po dvou obrazech dílo Bohumíra Matala či Miroslava Šimordy. Všichni čtyři jsou brněnští rodáci, jejichž tvůrčí cestu poznamenala nepříznivá doba minulého režimu. Na ni reagovali útěkem do přírody a výtvarnou reflexí přírodních dějů, zákonitostí univerza, plynutí a vrstvení času. „Výstavu uzavírá dopis mezinárodně uznávaného historika umění Petra Spielmanna, který pro dávno zemřelého přítele Pavla Navrátila napsal nyní v únoru,“ dodala Víchová.

Foto: archiv Muzea města Brna

22.2.2018 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout