V nové inscenaci divadla DISK se šeptá i křičí

V nové inscenaci divadla DISK se šeptá i křičí  

Divadlo DISK se připojilo k oslavám stého výročí narození švédského režiséra a dramatika Ingmara Bergmana a na svých prknech představilo dramatizaci jeho filmové povídky Šepoty a výkřiky. Během ní se snaží hlavní hrdinové vyrovnat nejen se smrtí své sestry, ale rovněž se svými vlastními životy.

Premiéra inscenace Šepoty a výkřiky se uskutečnila 25. ledna v divadle DISK. V hlavních rolích se představili studenti 4. ročníku Katedry činoherního divadla DAMU, kteří tímto představením završili své roční působení na scéně DISKu. Prim v inscenaci hrály čtyři ženy - tři sestry a jedna služebná. Každá z nich má jinou povahu, odlišné zázemí i vyhlídky do budoucnosti. Všechny však spojí jedna jediná věc - umírání a smrt sestry Agnes, v případě služebné Anny její paní. 

Smrt důležitého člověka se stane pro všechny impulzem pro jakousi rekapitulaci svého života, ale i nadějí na změnu. A zároveň si začnou všechny tři ženy uvědomovat, kým pro ně zemřelá osoba vlastně byla, čím jsou pro ně muži, s nimiž žijí a jaké jsou vztahy mezi nimi samotnými. 

Divadlo DISK připravilo pro inscenaci skutečně nápaditou scénu, jíž dominovalo velké skleněné akvárium značící odcizení i blízkost, chladnost i něhu. Až na několik málo dalších rekvizit je scéna prázdná, po okrajích lemovaná matracemi. Originální jsou rovněž kostýmy dvou sester vytvořené z igelitů, ale přesto líbivé a elegantní. 

Šepoty a výkřiky nepotřebují nádherné kostýmy ani velkolepou scénu. Naopak jim komornější prostředí velmi sluší. Prim zde totiž hrají herci a emoce, které jejich postavy vyvolávají. Niterný příběh o osamělosti a prázdnotě, o smrti a beznaději není z filmu na divadelní prkna lehce přenositelný. Prostředky, které fungují na plátnech kin či obrazovkách televizí, jako je třeba drobná mimika, divadlo využívat nemůže. 

Byť čtveřice dam - Denisa Barešová, Magdalena Kuntová, Jindřiška Dudziaková a Anna Peřinová - předvádí dobré herecké výkony, hra až na výjimky příliš emočních zlomů u diváku nevyvolá. A to i přesto, že se jedná o téma na emoce plné. Jakoby i samotná scéna byla ukrytá v neviditelném skleněném akváriu, které nedovolí vyznít námětu naplno. Nicméně to určitě neznamená, že by byla inscenace nudná. Těžké téma protagonisté i režisér Norbert Závodský zpracovali “nelaciným” způsobem, avšak stravitelným i pro širší veřejnost. 

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Místo konání: Divadlo DISK

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!