Po analýze lidského těla v rámci Body The Exhibition se holešovické výstaviště ponořilo více do historie. U schránky života zůstává, ale její podobu na výstavě Mumie světa musel člověk odkrýt pod prachem dávno zapomenutých roků. Ostatky staré stovky i tisíce let už neodhalují lidskou anatomii, ale představují vědění a dějiny zachované pro další generace.

Výstava zahrnuje více než dva tisíce metrů čtverečních, ve kterých se návštěvníci seznámí s mumiemi z Egypta, Severní i Jižní Ameriky, ale i Evropy - včetně české stopy v podobě práce archeologů a informací o několika nalezištích na našem území. Všechny exponáty jsou originály, které agentuře JVS Group na výstavu zapůjčila muzea, univerzity i soukromníci.

Jedna z největších kolekcí na světě nabízí příběhy lidských neštěstí, nevšední kultury, ale také vědeckých experimentů s obřadem pohřbívání. Zatímco na úplném začátku se nacházejí koše, ve kterých byly lidské ostatky v poloze plodu uchovány v rašelinách, později objevuje návštěvník také experiment ze začátku 90. let 20. století. 

Ten zrealizovali američtí lékaři z MUMAB, když v roce 1994 provedli na lidském tělě první mumifikaci za 2800 let. "Řídili se egyptským textem a návody. Pravý účel toho experimentu ale pochopitelně byl vyzkoušet vše v reálu. Spoustu informací si totiž kněží předávali pouze ústně. Vědci naráželi na problémy. Něco šlo snáze a něco obtížněji," popisuje Květa Havelková z JVS Group a doplňuje zajímavost. Ostatky, s jejichž použitím zemřelý za života souhlasil, byly jako jediné převáženy v zinkové rakvi. Pro celníky totiž i několik let po své smrti jednoduše představují nebožtíka. Ostatní vystavená těla jsou archeologickými nálezy.

Ve spolupráci s National Geographic je k vidění také 3D model obličeje faraona Tutanchamona, jehož neporušenou hrobku našli archeologové v roce 1922. Mladý vládce zemřel z nevyjasněných důvodů a experti pomocí nejnovějších technologií poprvé ukázali, jak mohl vypadat.

Mumie však v historii nesloužily pouze jako tělesná schránka mrtvých. Mnozí obchodníci ostatky skupovali a drtili je v prášek, který měl údajně léčivé účinky. Nevšední zboží přiblížila Květa Havelková: "Prášek z mumií se prodával cestujícím Evropanům v lékárnách ještě na začátku 20. století. Měl pomoci například na migrény a jiné drobnější potíže a vzhledem k přítomnosti pryskyřice v gáze mohl mít mírné zklidňující účinky," připouští. "V jednom z případů ale obchodník pochopil, že se zákazníci budou spíše dívat na celou mumii než jí konzumovat, a tělo vystavil," dodává.

Na výstavě ale zdaleka nehraje roli pouze Egypt či Amerika. V Holešovicích dočasně leží i Baron Von Holz. Německý šlechtic nalezený v utajené rodinné kryptě hradu ze 14. století zůstal dokonce obutý do svých nejlepších bot. Mumie z Vácu zase připomínají mladou rodinu z maďarského města, která zemřela na tuberkulózu.

Mumie světa mají v závěru exhibice i českou stopu. Práci tuzemských archeologů na celé planetě doplňují informace o klatovských katakombách nebo nejzachovalejší mumii v Čechách - těle zakladatelky pražského Karmelu Marie Elekty, která stále sedí na své židli v klášteře bosých karmelitek na pražských Hradčanech.

Návštěvníkům se dostává poznání civilizací z mnoha koutů světa. Příběhy obyčejných lidí proniká věda a neuvěřitelná síla přírody v lidských rukou. Mumie světa je možné projít za hodinu, ale s přidaným audio-guidem (který je zdarma) se zapálený nadšenec může u pokladů ze světových sbírek zratit i na trojnásobek času.

Foto: Barbora Bittnerová

3.2.2018 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout