Neexistuje snad nikdo, kdo by neznal příběh legendárního Titanicu, parníku společnosti White Star Line, který 14. dubna 1912 v 23:40 během své první plavby narazil do ledovce a po necelých třech hodinách skončil na dně oceánu. Tento tragický incident, během něhož přišlo o život více než 1 500 pasažérů, se stal inspirací pro mnoho snímků a dalších kulturních děl. Jedním z nich je i divadelní hra Johna Fiskeho, jež se 17. ledna premiérově představila v Divadle Kalich i českému publiku.  

Dvojice herců Filip Blažek a Miroslav Vladyka se snaží přítomnému publiku hned v několika rolích přiblížit, co se vlastně během osudové noci stalo. Blažek představuje sebevědomého “vůdce”, jenž na sebe rád strhává veškerou pozornost a nechává si pro sebe ty nejzajímavější repliky. Vladyka vystupuje v roli snaživého hlupáka, nicméně velmi roztomilého. V některých momentech se jeho umírněnost dokáže proměnit až na přílišnou horlivost. Výběr herců je povedený, vzájemně se doplňují a vtipné situace si výborně nahrávají.  

Pokud ale čekáte ucelený příběh o zkáze Titanicu, rozhodně budete zklamaní. Hra upozorňuje jen na nějaké, obvykle sporné, záležitosti, byť si oba protagonisté kladou za cíl seznámit publikum s celou historií nejslavnější lodě. Díky neodbytnému Vladykovi inscenace rovněž ukazuje, v čem tehdy posádka pochybila, přibližuje odlišnosti mezi třetí, druhou i první třídou a poukazuje na nespravedlivosti, k nimž při záchraně pasažérů docházelo. V některých situacích přechází hra ze satirické komedie k vážnějším žánrům. Většinu času však diváky ale především baví. 

Překvapivé situace, komické scény a skvělé výkony obou herců jsou hlavní devízou inscenace. Kulisy jsou jednoduché, byť dostačující. Herci, kteří téměř po celou dobu nezmizí ze scény, si je během hry obsluhují sami. Stejně tak mění kostýmy - to vždy podle role, kterou právě představují. Překvapí i závěr inscenace, během níž vytvoří komická dvojka zcela nový příběh Titanicu na principu “co by se stalo, kdyby se lidé chovali jako lidé”. Na druhou stranu muzikálové číslo probíhající těsně před závěrem spád děje zbytečně narušuje a prodlužuje.  

Muzikálová část inscenace a pomalejší rozjezd jsou slabšími stránkami hry, u níž se jinak rozhodně pobavíte. Byť je autorem Angličan John Fiske, režisér Jakub Nvota se nebál do představení zakomponovat ani aktualizační prvky narážející na současnou situaci v České republice. Titanic rozhodně není dramaticky, jak by si mnozí možná mohli myslet. Je to především velká sranda a nadsázka, která rozhodně neurazí.

Foto: Marian Juskanin

26.1.2018 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout