"Daleko v moři na samém dně, tam, kam by žádná kotva nedosáhla a lidské oko nedohlédlo, bydlí obyvatelé moře. Delfíni, mořské víly, mořský král, jeho stará matka a jeho dcera, malá mořská víla. Pleť má čistou a hebkou jako lístek růžového květu, oči modré jako nejhlubší moře a nic jí nepůsobí takovou radost, jako když slyší o lidském světě daleko nahoře. Když pak večer stojí u otevřeného okna a pohlíží vzhůru tmavě modrou vodou, myslí na velké město s veškerým jeho hlukem. Nikoho jiného netrápí touha po tom světě tolik jako ji. Tak začíná příběh opravdové lásky mořské panny k pozemskému princi, pro nějž obětuje to nejcennější – svůj hlas a život..." tak uvádí autoři hry příběh, který je přenesen na jeviště Stavovského divadla a neskutečně elegantně zhmotňuje pohádku, kterou nemohla nemilovat žádná dívka. 

V baletní hře se střídají ty nejněžnější okamžiky, které v divákovi vzbuzují kdysi naprosto vlastní dětskou naivitu a idealismus, a pompézně dramatické hudební árie doprovázené precizními tanečními nášlapy a kroky. Hudba, tanec, výraz a výprava jdou ruku v ruce a ladí společně tak, že snad téměř do detailu naplňují bývalé divácké představy o příběhu moře, tak jak o něm snil v útlém věku. To všechno korunuje ještě skvělá výprava kombinující starou originalitu všeznámé pohádky s lehce moderními prvky. Ty ale rozhodně zvtárnění neubližují, spíše naopak, právě ony jsou tím, co dokáže každého znalce příběhu příjemně překvapit.

Balet nadchne diváka každého věku, pro děti však může být děj hůře pochopitelný. Nicméně i je může zaujmout tak, že budou s nadšením hltat každý krůček malé mořské víly až do poslední minuty. Délka představení je dvě hodiny a deset minut k tomu, s dvacetiminutovou přestávkou uprostřed.

Představení vzniklo na hudbu Zbyňka Matějů, v choreografii Jana Kodeta a v režii známého režijního tandemu SKUTR – Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. Večer nežně-dramatických tanečních obrazů na scéně Stavovského divadla a ve spolupráci s Orchestrem Národního divadla je díky skvělé kombinaci talentů skvělou poetickou tečkou každého dne. 

Představení jsou v sezóně vypsána ještě na dva únorové a tři březnové večery, míst už však příliš nezbývá.

14.1.2018 | Mona Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout