Román dánského autora Kaspara Collinga Nielsena Dánská občanská válka 2018–2024 (Den danske borgerkrig 2018-24) vyšel poprvé v roce 2013 a byl pozitivně přijat kritiky i čtenáři. Hrdinou tohoto tragikomického příběhu je muž, jenž přemýšlí o příčinách nebývale krvavého konfliktu, který před mnoha lety nelítostně rozdělil společnost. Výjevy z bojů se mu vracejí v těch nejděsivějších nočních můrách, a tak přes veškerou svou snahu není s to zapomenout na těžká rozhodnutí, která během války musel učinit.

Nielsenův příběh je zajímavou, avšak nikoli nereálnou vizí budoucnosti, v níž člověk dovedl přelstít smrt a kdy psi dokáží vést se svými pány filozofické debaty. Na režiséry Adama Svozila a Kristýnu Kosovou z Divadla Na zábradlí čekal nelehký úkol: Zprostředkovat tragikomický severský příběh českému divákovi.

Inscenace není klasickou adaptací románové předlohy, spíše z ní volně vychází: Příběh, který nastiňuje průběh i vzdálené důsledky fiktivního válečného konfliktu, je zasazen do našeho prostředí a obohacen o tuzemské kulturně-historické reálie, kterým český divák snáze porozumí. Začátek představení je sice poněkud chaotický – což může zprvu odradit diváky, kteří neznají knižní předlohu – výsledkem je nicméně věcná a objektivní analýza současné společnosti a jejích nástrah.

Vize budoucnosti, problémy dneška

Právě aktuálnost je jedním z pozitiv hry. Inscenace se postupně věnuje problémům, které trápí – nebo by měly trápit – současného člověka: populismu, útisku menšin, roli médií, důležitosti peněz, absenci kritického myšlení i ztrátě lidskosti, a to nejen v době války. Ve výsledku si divák uvědomí, jak rychle zapomínáme, že náš způsob života vůbec není samozřejmostí, a jak málo stačí, abychom si s údivem kladli otázku: Jak to mohlo dojít až takhle daleko?

Prožitek ze skvěle zrežírovaného představení je umocněn vynikajícími hereckými výkony. Zvlášť v druhé části představení, ve vzdálené budoucnosti, kdy člověk jako by pozbyl lidskost, excelují Miroslav König a Johana Matoušková. Poměrně nevýrazný je naproti tomu Jiří Černý v roli autora románu Kaspara Collinga Nielsena, to je ovšem způsobeno i tím, že jeho postava nemá na jevišti příliš prostoru a funguje povětšinou jako ‚průvodce‘ a komentátor.

Fikce a skutečnost

Uznání si zaslouží i scénograf Petr Vítek. Polorozbořený dům v první části představení se jeví velice realisticky, atmosféru válečné vřavy pak dokreslují i všudypřítomný kouř, ostrá nepříjemná světla i kvalitní ozvučení (včetně dramatické hudby). Naopak luxusní příbytek lidí budoucnosti, kteří zcela zapomněli, že nějaká válka proběhla, působí vskutku okázale a velkolepě, a je tak pomyslným symbolem lidské nepoučitelnosti a krátkozrakosti.

Pravdou je, že tento mnohovrstevnatý příběh je místy náročnější na pochopení a vyžaduje určitou míru soustředění. Nicméně v záplavě nesčetných divadelních komedií je Dánská občanská válka 2018–2024 skutečným závanem čerstvosti. Tato v dnešní době ojedinělá inscenace, tematicky připomínající např. díla George Orwella, nutí diváka k zamyšlení a učí ho natolik potřebnému kritickému myšlení.

Premiéra: 15.12.2017. Překlad románu: Lada Halounová. Scéna: Petr Vítek. Kostýmy: Ján Tereba. Dramaturgie a režie: Adam Svozil, Kristýna Kosová.

Hrají: Miloslav König, Petr Jeništa, Dita Kaplanová, Magdaléna Sidonová, Johana Matoušková, Jan Hájek, Jiří Černý.

Zdroj fotografií: Press Kit, Divadlo Na zábradlí

18.12.2017 | Radek Gabriel Karkovský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout