Krobot v Kvartetu prezentuje skeptický postoj vůči generaci singles

Krobot v Kvartetu prezentuje skeptický postoj vůči generaci singles70%

Ve svém druhém režisérském počinu se Miroslav Krobot zaměřil na generaci dnešních třicátníků, na které nenahlíží ve zrovna optimistickém duchu.

Miroslava Krobota známe spíše jako herce s nezaměnitelnými svěšenými koutky a hlubokým hlasem. V pokročilé kariérní dráze se rozhodl uplatnit svoje zkušenosti a před třemi lety zfilmoval naturalistický příběh Díra u Hanušovic. Z drsného Jesenicka se ve svém druhém celovečerním filmu Kvarteto přemístil do městského prostředí, které je taky neutěšené, ale s úplně jinými problémy.

Kvartetem není myšlena karetní hra, ale čtyřčlenný hudební soubor složený až na jednu výjimku z dnes tolik diskutované generace třicátníků. Sledujeme výsek každodenního života svobodných a bezdětných hudebníků – uvědomělé Simony (Barbora Poláková), jejího upjatého (ne)partnera Roberta (Lukáš Melník), nevázaného Tomáše (Jaroslav Plesl) a introvertního Funése (Zdeněk Julina), který je „přesným opakem toho Francouze“ a o něco starší než zbytek skupiny.

Oproti svému debutu je nyní Krobot lepším pozorovatelem života těchto mladých lidí, což se naposledy povedlo Davidu Ondříčkovi v jeho notoricky známých Samotářích. Filmy jsou si lecčím podobné, ať už provázaností a tím pádem i komplikovaností vztahů jejich hrdinů či popsáním generačního střetu s jejich rodiči, kteří mají o „správném“ životě svých potomků naprosto odlišnou představu.

Zatímco Ondříček svýma tehdy mladýma očima (při natáčení Samotářů mu bylo stejně let jako jeho postavám) se dokázal na své vrstevníky dívat s nadsázkou a vytvořit tak osobitou tragikomedii, Krobot na ně v Kvartetu nahlíží víceméně skepticky a z filmu tak čiší spíše znepokojení než ironie, o kterou se pokouší. Když Tomášovi jeho matka vysvětluje, že se kvůli němu nerozvedla s manželem a stále s ním sdílí byt, aby syna netraumatizovala, a Tomáš odpoví „Vždyť je mi pětatřicet!“, vyvolá to spíš rozrušení než smích.

Tyto paradoxní situace se objevují ve filmu hodně často, a i proto ve výsledku vyzní tak, že všichni mladí lidé jsou povrchní jedinci, kteří se plácají od ničeho k ničemu a jsou líní za něco bojovat nebo cokoliv změnit ve svém vyprázdněném životě. Rozhodně ale ne všichni z nich jsou stejní jako naši hrdinové, a to se tvůrcům z tohoto filmu jaksi vytratilo.

Minimalistický scénář

Pokud je ale toto Krobotovo ne zrovna optimistické vidění světa, neberme mu ho. V čem je režisér téměř jediný svého druhu, je jeho až hemingwayovská metoda špičky ledovce ve scénáři. Hodně pracuje s divákovou intuicí, otřepanosti se vyhýbá precizním střihem a scény zbytečně nenatahuje jako spousta filmařů.

Zkrátka se drží starého přísloví, že „méně je někdy více“. Svým minimalismem divákům pouze naznačuje a domyšlení si významu nechává na nich. Je si také dobře vědom toho, že cca 80 procent komunikace probíhá nonverbálně, a nám tak stačí jen několikavteřinový pohled, který nahradí pár vět. Kamera se hýbe velmi pomalu, čímž podporuje už tak dost tísnivou atmosféru.

Co ale snímku trochu chybí, je bližší vysvětlení rodinného pozadí hrdinů. Ve filmu se potkáváme jen s Robertovou matkou v podání Jany Štěpánkové, která neuspořádaný život svého syna vnímá jako genetickou záležitost, a s rodiči Tomáše, který od nich raději utekl, ale stejně se i v dospělosti chová dětinsky. Z jakého prostředí vzešla klíčová postava Simony pendlující mezi zlem a menším zlem, zůstává nevysvětleno.

Kvarteto je však příjemně strávenou hodinou a půl, které plusové body přidává intimní vhled do pro někoho dosti vzdálené společnosti hráčů na strunné nástroje a také nevtíravá vážná hudba, jež do děje filmu dobře zapadá.

Foto: kvartetofilm.cz

Názor informuji.cz: 70%

Kdy a kde dávají film: Kvarteto

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Foto: Režisér Miroslav Krobot (vlevo) a Lukáš Melník. Zdroj: kvartetofilm.czFoto: Jaroslav Plesl (vpravo) a Zdeněk Julina. Zdroj: kvartetofilm.cz
 

Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!