Tužkou a latexem měnil pro gaye svět. Fenomén finského Toma působí, po objevení Ameriky ale zapomíná na vlast

Tužkou a latexem měnil pro gaye svět. Fenomén finského Toma působí, po objevení Ameriky ale zapomíná na vlast70%

Slavný malíř ze Skandinávie se stal ikonou pro gay komunitu na západě, na tíhu nesvobody ve své vlasti i reálné těžkosti smrtelné nemoci je ale ve filmu krátký.

Touko Valio Laaksonen se prokreslil mezi nejvlivnější osobnosti 20. století. Nejen pro gaye, ale pro svobodu člověka se stal esencí ve své nejčistší podstatě. Snímek Domeho Karukoskiho podtrhuje civilní výkon revolucionáře s tváří Pekka Strangy, který se stal civilním hrdinou opomíjejícím strašák homofobie a později i výskyt smrtelného viru. Ve chvíli největší slávy však slavné Suomi padá v zapomnění a objevuje se americké pozlátko nenasytné po filmovém vyvrcholení.

Veterán druhé světové války Touko Laaksonen (Pekka Strang) zjišťuje, že život ve Finsku je znepokojivý i během vysněného míru. Helsinky žijí ve stínu těžké homofobie a životem unavený umělec nachází útěchu ve svých pornografických kresbách. Krádež jeho prací v Německu odstartuje revoluci, díky které se fenomén pod pseudonymem Tom of Finland stane žijící legendou pro gay komunity po celém světě.

Finské dílo, které tamní filmová akademie neváhala vyslat do boje o nominaci na Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, má dvě rozdílné části. Obě nevyrovnané i nesmírně poutavé. Pro někoho poněkud pomalejší a nudnější první část pečlivě buduje atmosféru skandinávské metropole, kde se ruka v ruce dvou mužů trestá pendrekem přes ústa. Utajované soukromí, únava z homofobií nasáté atmosféry i hledání vlastní realizace patří do přesvědčivého podání doby ve svobodných a přece tak opožděných Helsinkách. Nesmělý umělec nachází spřízněnou duši, ale i přesto musí jeho rozvoj rušit flashbacky z války a linka s naivní sestrou, která jakoby čekala na velké vyjevení naprosto zřejmé skutečnosti.

Bratr je totiž skutečně gay a v momentě, kdy začne žít a šířit své kresby, chytá finské sociální drama druhou mízu. Severské prostředí, jež má být těžištěm dění, je ale náhle trestuhodně opomenuto. Do revolučních her vstupuje ideální konzument i producent: gayům svobodná Amerika. Helsinky odcházejí společně s Tomovými blízkými, zahaleni do roucha strašáku AIDS. Ten způsobuje ve Finsku smrt a v USA pozdvižení. Ani svatým Američanům se ale nakonec zubatá nevyhne.

Nakonec i vlastní sestra (sama umělkyně), náhle probuzená z finského idealismu a kreslení krajinek, pornografická díla odmítá. Emigrace je nasnadě. Sláva totiž leží za kopcem a barikády seveřanům nesluší. Zmíněná nemoc, která trápí nejen svět gayů doteď, nemá zdaleka takovou filmovou sílu jako například u Philadelphie nebo Klubu poslední naděje, je však nedílnou součástí dějin a do stopáže se tedy vejít musí, i když příběhu nepřidává.

Inspirující snímek ale má váhu díky snaze o realistický obraz nevšedního umělce. Obyčejného malíře s okem pro v kůži oblečené a obdařené muže. Che Guevaru gay komunity si možná člověk představuje jinak, asi jako tisíc dalších věcí v pestrém a svobodném světě LGBT. Tomovi z Finska ale uvěříte snadno. Neobjevil sice filmovou Ameriku, ta skutečná ale objevila jeho.

Názor informuji.cz: 70%

Kdy a kde dávají film: Tom of Finland

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

AdsManager: Ads position 'smr-mobile' doesn't exists (filename: /var/www/informuji/releases/release_1543927035/classes/AdsManager/ads/smr-mobile.adsense.html)