Jak jinak by Lauren Graham mohla začít svou knihu, než vtipnou zmínkou o postavě, která jí tolik dala, s níž má toho tolik společného a která je milovaná nejen jí, ale také jejími fanoušky. A ne, není to Lorelai Gilmorová. Americká herečka ve své sbírce esejů Rychleji mluvit nedokážu popisuje její cestu od Gilmorových děvčat zpět ke Gilmorovým děvčatům. Vzpomíná v ní na natáčení dnes už kultovního seriálu, ale také na své úplné začátky. Čtenář se dozví, proč žila jako čtyřleté děvčátko se svým otcem v hausbótu v přístavu St. Thomas, jak to, že má tak blízký vztah k Japonsku, či jaké byly její první divadelní role.

Kniha je napsaná velmi milým, příjemným a čtivým způsobem, samozřejmě nechybí ani notná dávka humoru, s nímž si Lauren Graham mnozí spojují. I díky němu se vám dílo nebude chtít odložit. Herečka ve své sbírce velmi ráda odbočuje od hlavního tématu dané kapitoly, v tomto případě je to však ku prospěchu věci. Dozvíme se, jak získala svou první roli, o tom, jak kvůli špatné výslovnosti anglického slova „bass“ úplně změnila význam písně a rozesmála tím všechny lidi na konkurzu, prozradí nám, jakým povoláním se věnovala, než se stala profesionální herečkou, nebo nám popíše, jak se seznámila se svým nynějším manželem Peterem Krausem.

Před pár lety jsem se vrátila zpátky do Brooklynu a náhodou se potkala se svým bývalým šéfem Joem. Joe stál před vchodem do mexické restaurace a čas se zastavil.

„Ahoj, já jsem tu kdysi pracovala,“ řekla jsem.

„Já vím,“ odpověděl se samozřejmostí, jako kdybych končila teprve včera.

„Byla to moje poslední práce předtím, než jsem se stala pravou herečkou,“ pokračovala jsem.

„Já vím.“ To bylo všechno, co řekl.

Najednou to ze mě vypadlo. „Rozdala jsem hodně margarit zadarmo.“

Protočil oči a znovu jen odpověděl: „Já vím.“ Smál se.

Menší výtku bych měla snad jen k tomu, že Lauren Graham blíže nepředstavila své přátele, které v knize několikrát zmiňuje. Pokud, stejně jako já, nejste až tolik zasvěceni do hereččina osobního života, je možné, že na vás některé z mnoha povídání bude působit trochu zmateně.

Jako fanynku Gilmorových děvčat mě kniha svým způsobem zklamala. Lauren Graham se v ní seriálem sice zabývá, ale asi jen z jedné čtvrtiny díla. V první části nazvané „Jaké to bylo“ se v podstatě nic nového z natáčení nedozvíme. Jak ale sama herečka přiznává, všechny její vzpomínky se jí natolik pletou, že je ani ona nedokáže přiřadit k jednotlivým sériím. Co však velmi oceňuji, je popis napětí, které cítila, když nevěděla, zda se Gilmorova děvčata ujmou. A také lítost nad tím, jakým způsobem jí oznámili, že 7. série byla poslední.

Otočila jsem se zpátky k obrazovce, a právě znovu běžela ukázka z Gilmorových děvčat. Sbohem, nový seriále, řekla jsem si pro sebe.

Přede mnou stály dvě ženy podobného věku a koukaly na televizi. Při sledování našich scén najednou zalapaly po dechu a chytily se za ruce. Jejich obličeje se doslova rozsvítily. „Mami, to jsme my,“ řekla dcera a hleděla na svou velice mladě vyhlížející matku. Vypadaly šokovaně a i potěšeně, že se identifikovaly s těmi postavami. Něco je evidentně hodně zasáhlo.

Druhá část zaměřující se na čtyřdílnou sérii „Zima, Jaro, Léto, Podzim“ je mnohem lépe zpracovaná. Lauren Graham vzpomíná na to, jaké to pro ni bylo vrátit se po devíti letech na známá místa městečka Stars Hollow a opět se potkat se svými kolegy. Nostalgie vás doslova pohltí. Formou deníkových zápisků čtenáře provází vybranými natáčecími dny a s humorem sobě vlastním je popisuje. Nejednou se tedy společně s herečkou zasmějete nad tím, jak se snažila do seriálu dostat své přátele, nebo jak si nemohla vybrat, jaké tričko si vezme na natáčení vůbec první scény obnovené série. Naopak vás rozesmutní vzpomínka na zesnulého Eda Herrmanna, jenž si v Gilmorových děvčatech zahrál Richarda Gilmora.

A pokud se i vám zdála čtyřdílná série neukončená, vězte, že Lauren Graham je na tom velmi podobně.

Koneckonců všichni jsme dlouho čekali, abychom ten příběh mohli uzavřít a teď se to konečně stalo.

Že ano?

Ale ano. Je konec.

Teď vážně, vás ten konec uklidnil? Nemyslíte si, že by to chtělo další vyprávění?

Hm…

Knihu si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Omega nebo v e-shopu Knihy Dobrovský.

30.10.2017 | Andrea Štipčáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout