„Výstava v Národním památníku na Vítkově připomíná Pavla Tigrida nejen prostřednictvím fotografií, ale nabízí také pohled na řadu zajímavých dokumentů. Mezi ně patří například řidičský průkaz Pavla Tigrida z roku 1936, časopisy Kulturní zápisník a Review 43, které vydával za války v Londýně nebo průkaz pro akreditované novináře pro britskou, francouzskou a americkou okupační zónu v Německu, díky němuž mohl Pavel Tigrid odjet na reportážní cestu po britské zóně v únoru 1948 a unikl tak zatčení,“ uvedla Jitka Hanáková z Národního muzea.

Kromě zmiňovaného si bude možné přečíst některá čísla časopisu Svědectví či zhlédnout dokument Pavel Tigrid: Mně se nestýskalo.

Výstava v Národním památníku na Vítkově chronologicky mapuje jednotlivá období Tigridova života a jeho činnost v historickém kontextu. Přibližuje jeho životní osudy a působení v druhém exilu, zejména jeho činnost v souvislosti se vznikem české redakce Rádia Svobodná Evropa a se založením nejvýraznějšího exilového periodika Svědectví. Návštěvníky seznámí i s jeho dětstvím a mládím.

Okolnosti exilu i porevoluční život

Pavel Tigrid, původním jménem Pavel Schönfeld, pocházel ze středostavovské židovské asimilované rodiny, která byla spřízněna se spisovateli Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem. Od mládí tíhl k divadlu a žurnalistice. Již jako gymnazista publikoval ve Studentském časopise a spoluzaložil Divadelní kolektiv mladých.

Výstava připomene rovněž Tigridovo působení v prvním exilu v Londýně, kde se věnoval publicistické a kulturní činnosti a kde byl také hlasatelem českého vysílání BBC. Pozornost je věnována i jeho poválečným aktivitám, kdy spolu s Ivo Ducháčkem založil v srpnu 1945 lidovecký týdeník Obzory a později se stal šéfredaktorem stranického týdeníku pro mladou generaci Vývoj. Výstava seznámí i s okolnostmi Tigridova odchodu do exilu v únoru 1948 a přiblíží jeho exilové aktivity až do roku 1989.

Výstava neopomene ani jeho význam v rodící se nové demokracii. Tigrid byl blízkým spolupracovníkem a poradcem prezidenta Václava Havla a v letech 1994–1996 ministrem kultury ČR v první Klausově vládě. Podílel se rovněž na vzniku Česko-německého fondu budoucnosti. Tigrid byl nositelem řady vyznamenání, od roku 1995 i Řádu T. G. Masaryka. Až do své smrti žil střídavě ve Francii a v Čechách.

Expozice je otevřena od středy do neděle od do 10 do 18 hodin. Od listopadu bude otevřena pouze od čtvrtka do neděle se stejnou otevírací dobou. Vstupné činí 120/80 korun.

Foto: S kolegy ve Frankfurtu nad Mohanem (Pavel Tigrid dole uprostřed). Zdroj: archiv NM

26.10.2017 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout