Kdo viděl původní muzikál, ať už v devadesátých letech v Divadle Ta Fantastika nebo před 15 lety v Divadle Kalich, bude mít asi velká očekávání. Ačkoli příběh se nezměnil, obsazení je logicky zcela jiné, stejně jako scénografie. Nově přibyly také taneční choreografie, které provází téměř všechny scény.

Pro úplnost naznačím příběh i s obsazením, podrobně se ale hereckým výkonům budu věnovat v kapitole níže. Krysař (Přemysl Pálek) svou kouzelnou flétnou dokáže zabít přemnožené krysy ve městě, do kterého je pozván Starostou (Jan Apolenář). Ve městě žije třída Ostrovanů, jakési šlechty, která se vyznačuje lakotou k ostatním lidem.

Krysař se o tom přesvědčí hned první noc, kdy Hostinský (Heňo) podvede rybáře Štěpána (Milan Peroutka). Druhý den se Krysař dostane na svatbu starostovy dcery Rózy (Anna Slováčková), na které se setká i s jeho druhou dcerou Agnes (Marie Křížová). Dvojice se do sebe osudově zamiluje. Chtějí spolu uprchnout, mezitím ale nastává ve městě vzpoura obyčejných lidí proti třídě Ostrovanů, vyprovokovaná samotným Krysařem, jehož Ostované také podvedli. Následnému krveprolití nelze zabránit. Za vším už od počátku stojí Osud (Robert Jašków), který je také vypravěčem a průvodcem.

Nové představení? Pro fanoušky je to klasika

Děj jde za sebou bez větších překvapení, přesně tak, jak jsme zvyklí. Přece jen se ale nabízí pár zajímavých změn, na které je třeba upozornit. Je to především scéna. Ta je jednoduchá, sestavená z masivních dřevných kulis, které naznačují části domů a ulic, zároveň se ale scéna dokáže v rychlosti měnit efektním otáčením různých svých částí. V první polovině je těch přeměn trochu moc, je totiž možné, že divák napoprvé nezachytí všechny nuance děje tak, aby byl s to vnímat, proč se scéna zase otáčí. Dále jsou tu světelené efekty, které perfektně umocňují atmosféru, a několik zajímavých nápadů v propracované choreografii.

První polovina muzikálu je i dnes oproti té druhé trochu pozadu, což ale souvisí s dějem, který ve druhé polovině zkrátka neuvěřitelně graduje. Navíc se při premiéře zdálo, jako by i herci s druhou polovinou získali na jistotě a po přestávce podávají téměř dechberoucí výkony.

Sázka na mladé talenty je tím nejlepším překvapením

V napjatém sále při prvních známých melodiích nikdo ani nedýchal. Na scéně se objevil Robert Jašków v roli Osudu. Zpočátku působil výkon trochu rušivě, především jeho ostré sykavky, občas dokonce i mírně ujížděl pod tón. Byla to ale asi jen počáteční komplikace, protože jeho výkon se neustále zlepšoval a ve druhé polovině působil naprosto sebevědomě. Dva tanečníci, "Zlodobráci" vyskytující se vždy po boku Osudu (Zuzana Havrlantová a Karel Jinda), zpočátku až nepříjemně připomínající krvinky z Drákuly, ovšem předvedli perfektně sehraný výkon bez jediné chybičky.

Na koho ale všichni čekali, byl samozřejmě Přemysl Pálek v roli Krysaře, na kterou nemá alternaci. Režisérka Mirjam Landa vsadila vše na jednu kartu. A když se Přemysl Pálek objeví na scéně, všichni pochopí proč. Jeho Krysař je temný, šílený, tajemný a zároveň citlivý. Pohled na rozvážné pohyby a postavu čnějící nad všemi ostatními způsobuje skoro až závratě. Srovnání s původním představitelem Danielem Landou se přesto neubrání, vychází z toho ale velmi dobře. A dovolím si tvrdit, že pěvecky i lépe.

A pak je tu Agnes v podání Marie Křížové, asi největší překvapení celé inscenace. Její výkon diváky doslova uzemní první samostatnou písní, kde se vyznává z citů ke Krysařovi. Nikdo nemůže být na pochybách, že Marie Křížová je unikátní pěvecký talent. Zvládá hloubky, má je altově znělé, a ve výškách si je tak jistá, že snad není možné, aby takový rozsah měla jedna zpěvačka. Ale víme, že to jde, vždyť původní Agnes byla  Lucie Bílá.

Opět se nabízí srovnání. Marie Křížová je křehčí, hlas má jasnější a celkově je její Agnes čistší, ačkoliv emoce i temno z ní sálá až do posledních řad. Duet Agnes s Krysařem potom emocemi doslova srší a patří k nejlepším výkonům celého představení. Vždy jsem si říkala, jak by se Agnes mohla zamilovat do někoho takového, jako je Krysař. Tento duet to však jasně "řekne".

Postavu Hostinského bravurně zvládl Henrich Šiška alias Heňo. Jeho komediální talent neupadá do trapnosti a v jinak temném ději způsobuje to správné osvěžení. Tvoří dvojici se Starostou (Jan Apolenář), který zaujme plným sytým hlasem a perfektním hereckým výkonem. Sekunduje jim Ženich (Oldřich Smysl), jehož postava je přece jen sympatičtější než Sluha Jana Vlase, který se objevoval po Starostově boku převážně v první polovině představení.

Štěpán v podání Milana Peroutky se pěvecky "objeví" až ve druhé polovině, kdy vybízí k povstání. Herecky ale působí sebevědomě už od začátku. Spolu se Štěpánovkou (Kateřina Steinerová), která má mimochodem opravdu zajímavou barvu hlasu, jsou vyrovnaná dvojice. 

Nakonec nemohu opomenout ani Jakuba od brány v podání Jakuba Šlégra, jehož hlas působí jako balzám. Bylo by skvělé ho slyšet i v jiných rolích!

Jediným zklamáním je tak Anna Slováčková jako Rózi, která bohužel na roli nemá potřebné pěvecké vybavení. Hloubky jsou na ní moc hluboké, ve výškách křičí. Nejvíce je to znát v duetu sester. Je ale možné, že si její výkon po premiéře sedne, herecky totiž působí vyrovnaně.

Scéna Divadla Kalich začíná být nepřehlédnutenou

Divadlo Kalich je scénou, kde se rodí opravdu kvalitní muzikály a neotřelé činohry. Poplatno době uvádí i některé "mainstreamovky", ale milovníci kvalitní produkce by tuto pražskou scénu rozhodně neměli minout. Nebojí se obsazovat mladé talenty, dávat prostor současným muzikálovým hitům a jdou alespoň trochu se světovým trendem.

Krysař je ale muzikál prověřený, zdá se tedy, že s touto premiérou vsadili spíše na nostalgii. Komu by to ale vadilo? Ten příběh funguje pořád. A Landovy texty stále neznějí jako nadsazené klišé, naopak. „Lidem totiž v šachách dneska padl král..“ má přece něco do sebe.

Foto: Marián Juskanin

11.9.2017 | Elisia Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout