Vítejte v Textopolis, ve městě, kde žijí všichni emoji. Každé ráno tady musí všichni smajlíci do firmy, kde - pokud si je majitel smartphonu vybere - mohou být naskenováni a posláni zprávou do světa. Ti oblíbení, jako třeba ďábel, anděl, bobek nebo srdíčko, tady mají dokonce VIP salónek. Ti, které nikdo nepoužívá, jako lilek nebo japonská sušenka, si našli místo ve sklepě. Poprvé jde do práce i „Pche“ - smajlík, který by se měl na všechno na světě mračit, problém je v tom, že mu to nejde. Umí totiž i posílat srdíčka, brečet nebo se stydět. Kvůli tomu ale zničí celý přenos a za trest ho čeká vymazání „antiviráky“. Podaří se mu ale najít přátele – Hi-5 a hackerku Jailbrake – kteří mu pomohou, aby se stal pravým smajlíkem. :O

Krásný svět uvnitř mobilu :)

Emoji ve filmu se nedá upřít, že celý svět uvnitř mobilu je vymyšlený a zpracovaný celkem poutavě. Z aplikací se stávají velké barevné dlaždice, mezi kterými se dá přecházet. Smajlíci se mohou svést v loďce na písničkách ve Spotify, zahrát si v Candy Crush nebo Let’s Dance a podívají se i do pirátské appky skryté ve slovníku. :O To diváky alespoň v některých okamžicích donutí přemýšlet, jinak se totiž vezou na vlně nudy, jednoduchosti a někdy i trapnosti.

Zbytek by člověk nejraději hodil do koše :/

Cesta smajlíka Pche za dobrodružstvím, která probíhá uvnitř mobilu, by se snad ještě dala překousnout (i díky zajímavému zpracování mobilního světa), přihlédneme-li k tomu, že se jedná o film pro děti. Dospělí si v něm ale určitě nic pro sebe nenajdou. :( Alespoň při něm ale nebudou trpět jako při scénách, které se ději mimo smartphone, kdy se stydlivý kluk (vlastník smartphonu s hrdiny filmu) snaží získat holku. :X

Pomyslnou korunku tomu všemu dodává prostoduchý scénář ve stylu: „To jediné, co má v životě smysl, je popularita,“ říká Hi-5. „Já myslím, že bych radši opravdické kamarády,“ odpoví Pche. Dialog, který vlastně shrnul poselství tohoto snímku – přátelství je na světě to nejdůležitější. Scénáristi si ale asi neuvědomili, že děti nejsou úplně hloupé a že z tak jednoduchého děje, jaký jim naservírovali, si to vyvodí sami. Není třeba jim to ještě několikrát opakovat pomocí klišovitých frází, které stejně každý hned zapomene. 0:)

Emoji ve filmu by se dali přijmout snad jen za předpokladu, že by byli myšleni jako satira. Jako kritika dnešní společnosti, která odmítá svůj mobil odložit za každé okolnosti a nejde jí o nic jiného, než o to, kolik „lajků“ dostane ke svým příspěvkům. Na úplném začátku a v momentě, kdy se hrdinové dostanou na okamžik do Facebooku, to vypadá, že by to snad mohla být i pravda. Za chvíli je ale tahle myšlenka zabita tak hloupým dialogem, že ji divák nestihne ani prozkoumat, a je z toho zase film o ničem, na který se sice podíváte, ale nemáte touhu ho zhlédnout znovu. :) ;)

 

Kdy a kde dávají film: Emoji ve filmu

11.8.2017 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout