Multižánrovému festivalu k tomu určitě pomohlo i horké počasí, které odměnilo všechny věrné fandy z minulého ročníku. Loňský déšť ve středu pod vysokými pecemi nikdo snášet nemusel, a tak mohly zlaté konfety na hlavní scéně otevřít Colours v plné parádě.

Ještě předtím, než se na pódiu zabydlela britská zpěvačka Birdy, rozezněla nástroje na dvou dalších platformách slovenská uskupení. Arcelor Mittal stage uvítala kapelu Billy Barman, která už okolo šesté hodiny vystupovala před slušnou diváckou kulisou. Projevu sympatického frontmana chyběla snad jen zajímavější melodická dobrodružství, aby celkový dojem východních sousedů nevyzníval tak jednotvárně. Co ale postrádali ve strunách a klávesách "barmani" částečně nahradili pozitivním naladěním. Přes kopec a jednu trubku dál šlo o jiný žánrový kus. Sousedé z Balkansambel vsadili na dechovkářské skáčko a instrumentální projev spojený s četnými aranžmá klasik. Macejko a Kalinka nesměly chybět. Paradoxně k názvu stage Drive ale bratři a sestra od Tater nerozpohybovali mnoho návštěvníků a nejeden člen publika spíše relaxoval na lavičkách nebo lehátkách poblíž.

Když ptáčka lapají, hezky jim zpívá

O řádné zahájení festivalu se tak postarala až jednadvacetiletá senzace, kterou britský deník Telegraph před více než rokem překřtil na nejslavnější zpěvačku, o které nikdo nikdy neslyšel. Britka Birdy si malou show odbyla už necelé dvě hodiny před zahájením, kdy pečlivou zvukovou zkoušku proměnila ve více než štědrou ochutnávku toho, čeho je ve svém mladém věku schopná. Před hloučkem překvapených kolemjdoucích, stejně jako v zelených šatech po sedmé večer, těžila z neuvěřitelné barvy hlasu a bezchybné techniky, se kterou zvládala pěvecky těžší části svého setlistu. Během hodinového vystoupení rodačka z britského Lymingtonu zazpívala i hity jako People Help the People nebo veleúspěšné Wings. K tomu předvedla i špičkovou hru na klavír, kterou jí předávala její matka, virtuózní klavíristka, už od sedmi let. Mladé autorce nechyběla skromnost a pokora. Jen na krátké momenty vždy vzhlédla k publiku, věnovala mu krátký úsměv a po skladbě poděkovala za ohromující podporu. Barvou, precizní hrou a tím drobným očním kontaktem, který v daleko rozsáhlejší míře dělá například Elton John, Birdy ostravské publikum okouzlila.

Zpět na Arcelor Mittalu vystoupili rytmičtí Melt Yourself Down. Výrazné saxofony ale brzy neustály ječivý projev zpěváka, který "kontakt s publikem" proměnil v pseudoafrickou seanci, ze které každý rád unikl. Na festival k pobavení, do sluchátek ovšem nepoužitelné. Většina diváků byla spíš zvědavá na dalšího z velkých interpretů, indie kapelu Alt-J. Uskupení pojmenované podle klávesové zkratky prý místo velké show sází na kvalitní hudbu. Divákům se však dostalo obojího. Po více než zajímavém startu s kuželovitými světly přišla i barvitá harmonie, která někdy připomínala slavné Queeny, jindy zas Foster the People. Alt-J ale nebyli lacinou kombinací. Po nesmělém prostředku setlistu (ovšem stále velmi nadprůměrném) bavila nejvíc druhá polovina vystoupení, kdy britský kvartet dovedl nástrojový mix a vícehlasé vokály k dokonalosti a nabídl znalým divákům i závěr v podobě nejznámějších písní. 

Dračí oheň po obstřiku pálí ještě víc

První den se pomalu chýlil ke svému vrcholu. Tím byli pochopitelně američtí pop-rockeři Imagine Dragons. Fresh stage ale nabízela ještě zajímavou alternativu. Celou si ji pro sebe zabral William Close v doprovodu Lenky Morávkové a její Bohemian Cristal Instrument. Close hraje na tzv. Earth Harp, tedy několikametrovou harfu, kterou připevnil ke dvěma konstrukcím krásného industriálního prostředí Dolních Vítkovic. Éterická kombinace umělce hrajícího v rukavicích na ohromná "lana" k nebesům se zpěvem Morávkové stála určitě za návštěvu.

Láska, optimismus, vášeň k muzice a show pro diváky. To byly leitmotivy americké formace, která podle mnohých nalákala na Colours nejvíce fanoušků. V rámci vydání desky Evolve přijeli do Ostravy Imagine Dragons. Držitelé ceny Grammy za nejlepší rockový výkon s písní Radioactive (v roce 2014) nasadili do mnohých hlav myšlenku, zda největší zážitek festivalu nepřišel moc brzy. Skupina kolem zpěváka Dana Reynoldse totiž nasadila laťku velmi vysoko. Samotné album Evolve je i přes mírný odklon od rocku vynikající a živě překračuje všechna očekávání. Headlineři však nemuseli na Colours vůbec vystoupit. Ještě ráno se Reynolds potýkal s oteklými hlasivkami a vypadalo to podle jeho slov na ostravské fiasko. Čeští lékaři ale pomohli a zdálo se, že frontman se do show opírá o to víc. Hlasová indispozice byla slyšet v lehkém nachraptění, ale Reynoldsův výkon předčil mnohé koncerty se zdravými umělci. Vlastně předčil úplně vše, co si pod dračím koncertem leckdo představoval. Imagine Dragons zvolili velmi efektivní setlist kombinující to nejlepší z Evolve a singly let minulých. Američané začali s písní Thunder a dále představili například skladby Believer, Walking the Wire, I Don't Know Why, Yesterday nebo Whatever It Takes. Jeden z fandů se dokonce podíval na pódium a spolu s Reynoldsem i plul na rukou nadšených diváků. Show byla energická, harmonicky přesná a měla ten starý známý faktor X, i když v tomto případě sázeli Imagine Dragons spíše na faktor Reynolds. Ten si užíval publikum a to mu na oplátku věnovalo ty největší ovace. Odměnou bouřlivé reakce pak byl přídavek Radioactive.

Karty byly rozdány a další dny festivalu mají před sebou nelehký úkol - překonat jeho premiéru. Organizátoři se vytáhli s výběrem toho nejlepšího, zapracovat ale musí ještě na novince v podobě čipů na páskách. Zdržení přineslo nejednu stížnost a tisíce lidí přišly o část programu. Ve zlepšení doufá nejeden návštěvník Colours, protože o skvělou hudební podobu všech barev Ostravy nebude chtít nikdo přijít.

Foto: Barbora Bittnerová

20.7.2017 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout