Film začíná v době, kdy jsou Maximo (Eugenio Derbez) a jeho sestra Sara (Salma Hayek) ještě děti. Otec je učí, že cokoli chtějí v životě mít, to si musí odpracovat. Zatímco Sara si tuto radu vezme k srdci a řídí se jí celý život, Maximo spíš kouká na to, jaké výsledky a jaký život to jejich otci dalo, a proto se rozhodne jít jinou cestou. Jeho způsob výdělku je jednoduchý - namluvit si bohatou vdovu, té snést klidně modré z nebe, a za to žít tak, jak se mnohým ani nesnilo. Za životní styl, jaký Maximo a jeho kamarád Rick (Rob Lowe) mají, se však platí zejména důstojností.

Maximo se po 25 letech manželství ocitá na ulici, na sobě luxusní oblek, v ruce značkový kufr, a nemá kam jít. Kamarád Rick mu nenabídne přístřeší, pouze mu připomene, že má sestru architektku, u níž nebyl dlouho na návštěvě. Maximo zkusí své štěstí, nemá totiž ani moc na výběr. Sara mu nechce dovolit zůstat, nakonec souhlasí na jednu noc, a tak se Maximo setkává se svým roztomilým synovcem Hugem (Raphael Alejandro). Ačkoli ze začátku ho střídavě zesměšňuje a snaží se ho zbavit, postupně si s chlapcem vybuduje vztah. Hugo v něm totiž nejspíš vidí otce, o kterého přišel, a Maximo v Hugovi zase vidí příležitost dostat se k bohaté babičce jedné z jeho spolužaček.

Už samotný fakt, že rozmazlený a zlenivělý bezmála padesátník musí ze dne na den začít fungovat jako normální člověk, vydělávat a mimo jiné si uvědomit, že se kolem něj netočí celý svět, předpovídá spoustu humorných situací. Když však pomineme situační humor (týkající se zejména bohatých sexuchtivých seniorek), kterého je film plný a některé z hromady vtipů jsou kupodivu relativně povedené a inteligentní, Milovník po přechodu překvapuje tím, že na tomto typu zábavy nestaví. Jeho kouzlo je v něčem úplně jiném.

Pokud jste viděli film Miluj souseda svého z roku 2014, asi víte, o čem je řeč. Matka samoživitelka se stará o malého chlapce a do jejich života, co sám o sobě není procházkou růžovým sadem, vstoupí muž, který má na chlapce snad nejhorší možný vliv. Mezi mužem a chlapcem však vzniká neobvyklé pouto, jež pomáhá oběma. Podobná situace nastává i zde. Hugo Maximovi bezpodmínečně věří a je ochoten udělat cokoli, co mu strýček poradí. Maximovi to sice nějakou dobu trvá, postupně však začíná chápat, jak křehké jsou dětské city a že s důvěrou malého chlapce je potřeba zacházet s největší opatrností.

Uměle navozené přehnané komické scény, bez nichž se podobný typ filmu nejspíš neobejde, naštěstí nijak celkový dojem nekazí. V příběhu totiž kromě nich najdete i množství milých situací, které možná původně jako vtipné nebyly zamýšleny, úsměv na tvářích diváků však vykouzlí mnohem snáze. Milovník po přechodu je každopádně příjemným překvapením, které pobaví, někoho možná i dojme, a rozhodně se postará o to, abyste z kinosálu vycházeli s dobrou náladou.

Kdy a kde dávají film: Milovník po přechodu

13.7.2017 | Káťa Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout