Kdo považoval prvního Johna Wicka - hodinu a půl dlouhou vyvražďovačku kvůli mrtvému štěněti - za absurditu zahnanou do extrému, ten bude jistě druhým dílem ještě více vyveden z míry. Na příběhu, jak jsme v prvním díle pochopili, vlastně zase tolik nezáleží, a proč by vlastně mělo. Je docela jedno, co přiměje Wicka k akci, hlavně že tam je něco. Pak už stačí posílat proti vyčerpaně a naštvaně vypadajícímu Keanu Reevesovi po částech armádu nepřátel, sem tam změnit hudbu, prostředí a zbraně. Oproti prvnímu dílu se počet mrtvých, co projdou Wickovi pod rukama, téměř zdvojnásobil, ale kromě kvantity vzrostla i kvalita.

Devadesát procent filmu přesně dle očekávání zaplňuje čistá a ničím nezkalená akce, která však nezevšední a baví až do posledních minut. Keanu Reeves běhá i chodí jako unavený rozpadající se důchodce, takže ten vysněný odpočinek Johnu Wickovi divák skutečně přeje. Když však přijde na řadu další skupina nepřátel, stává se z opotřebovaného staříka s osteoporózou nadčlověk, který každým dokonale vypočítaným pohybem ctí svou pověst profesionálního likvidátora jakkoli skvěle vycvičených lidských překážek. A dočkáte se i takových "wtf momentů", kdy John Wick běží dopředu, střílí za sebe a úspěšně eliminuje pronásledující nepřátele. Lze však pochybovat, že to někomu vadí. Logika stranou, Wick je legenda, proč by nedokázal nemožné, že...

Když jsme u toho, logika ve filmu pokulhává na více frontách. Už jen první pořádná akční scéna, odehrávající se v jakémsi skladu, vzniká ve zkratce následovně. Rusky mluvící muži balí cennosti, zlaté mince a jiné věci do krabic a skládají je do aut. Nad tím vším v kanceláři: "Proč tohle všechno děláme?" - "Nemáme na vybranou, máme totiž v inventáři auto." - "No a?" - "Je to auto Johna Wicka." - "Aha. Nemůžeme mu ho prostě vrátit?" - "Takhle to nefunguje." - John Wick si následně přijde pro svého Mustanga, a přestože se ho všichni bojí, mají z něj respekt a chtějí od něj mít klid, padne nějakých dvacet lidí a několik aut na to, aby nemohl s tím svým autem odjet.

John Wick 2 je akční, nelítostný, místy dost ošklivý, přesto však úžasně zábavný krvák. Nepředává hlubokou myšlenku, s dějem na plátně ani pocity postav se nelze ztotožnit, nerozpláče vás. No. A. Co. Je to skvělá vizuálně propracovaná jednohubka, kde má akce styl a neustále baví a překvapuje. Speciální palec nahoru si zaslouží jak za přestřelku v galerii (těžko říct, jakou filmařskou výzvou bylo natáčení mezi zrdcadly), tak za scénu v metru. V závěru filmu se přecejen děj trochu zamotal a dává tušit další díl. Nezbývá než doufat, že se dočkáme rozvinutí postvy Iana McShana, ještě více akce, ještě více absurdity a ještě rozzlobenějšího Wicka. Je něco takového ale vůbec možné? Tak či tak, John Wick našel už s prvním dílem díru v trhu, a i nyní úspěšně plní tajná přání diváků toužících po filosofií nezatížené a komedií nezředěné akci, která je ale příliš dobrá na to, aby se dala nazvat béčkem.

Kdy a kde dávají film: John Wick 2

25.2.2017 | Káťa Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout