Alex Clare, který se objevil na pódiu spolu s devátou hodinou večerní, odstartoval svůj set songem Up All Night z první desky. A hned první písní si publikum v pražském Roxy získal. S úsměvem na rtech pak pokračoval skladbami Never Let You Go, Tell Me What You Need a Relax My Beloved. Britský muzikant během show předváděl svůj jedinečný hlas i profesionální výkon. I když se nedá říct, že by byly jeho písně zrovna hitovky, fanoušci vítali s povděkem každý další tón. 

Luke Quinn

Největší ohlas však u publika samozřejmě vzbuzovaly známé singly Hummingbird, War Rages On i Treading Water. Před písní Too Close, která je zpěvákovo největším hitem, Alex vyzval návštěvníky v sále, aby schovali své mobilní telefony a užili si píseň teď a tady. Podobné výzvy jsou však jen zbytečným plácáním do vody, protože lavina mobilů se samozřejmě objevila okamžitě, jakmile fanoušci poznali, jaká skladba je právě na řadě. 

Alex Clare i během přídavku, kdy se vrátil na pódiu bez doprovodných hudebníků jen s kytarou, dokázal, že je profesionál s úžasným hlasem. Návštěvníky v sále dokázal v jednu chvíli přimět ke skákání na rockovější rytmy, v druhou jen nehnutě stáli nebo se kolébali a poslouchali pomalou baladu. I přesto koncertu k dokonalosti něco chybělo. Jednatřicetiletému hudebníkovi se totiž nepodařilo pořádně prorazit pomyslnou zeď mezi ním a fanoušky. 

U písničkářů jeho typu se totiž tak nějak očekává, že kromě hudby nabídnou návštěvníkům ještě něco navíc. Passenger dokázal v pauzách mezi písněmi dojímat i rozesmívat zaplněný Velký sál pražské Lucerny a podobný kousek se mu dařil také s mnohonásobně větším publikem na loňských Colours of Ostrava, Asaf Avidan v Meetfactory bavil návštěvníky historkami a velmi upřímným a otevřeným vyprávěním o svých pocitech a myšlenkách. Alex Clare s fanoušky příliš nekomunikoval, pokud nepočítáme neustálé děkování za potlesk. A je to velká škoda, protože k jeho skladbám plných emocí blízkost prostě patří. 

Alexander G. Muertos alias Alex Clare má na svém kontě tři studiová alba. Debutovou nahrávku The Lateness of the Hour vydal v roce 2011 a dodnes patří k jeho nejúspěšnější desce, a to především díky neslavnějšímu singlu Too Close. Ten si vysloužil i od pražského publika největší potlesk. O tři roky později pak úspěšný počin následovalo album Three Hearts. Svou doposud poslední nahrávku vydal na konci minulého roku, nese název Tail of Lions. 

9.2.2017 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout