José González se vezl na vlně úchvatného orchestru The String Theory

José González se vezl na vlně úchvatného orchestru The String Theory

Švédský písničkář vsadil při své tour podruhé na multiinstrumentální formaci z Göteborgu a v atmosféře scénické hudby vyzval karlínské publikum k rozjímání.

hodnoceno 8x
Líbí? Pošlete to dál...

Do tmy se ozývá šumění deště. Světla oživnou a čekají v jednotném motivu na první tóny kytary v rukou Josého Gonzáleze. Ten obdrží hned při svém příchodu od sedícího publika mohutný aplaus. Orchestr The String Theory ještě chvíli praktikuje na pódiu Fora Karlín stínohru a mačká v rukou igelitové sáčky, které simulují dopadající kapky. Vtipná rekvizita však přesně nastíní dojem, jež vyvolá téměř každá píseň ze setlistu. Nejde o vizuální slast. Zavřete oči a vychutnávejte.

Úvodní představení nahrává prvním skladbám koncertu, mezi kterými nechybí ani doslovná harmonie šumících pytlíků, The Forrest. González poutá svou ojedinělou barvou hlasu, skromně sedící před ambiciózním švédským orchestrem. Každý vokál v jeho provedení nachází mohutné echo v členech The String Theory, kteří si některé části vystoupení kradou úplně pro sebe. V hlavní roli jsou většinou perkuse a rytmické nástroje nejrůznějších druhů. Mnohé z nich by publikum zařadilo spíš do kovošrotu než na pódium. V melodičtějších partech se uskupení opírá o neskutečnou energii dirigenta v popředí, který kromě koordinace smyčců zvládá roztleskávat i diváky.

Celá show je vlastně prudkým kontrastem mezi Gonzálezovým písničkářstvím a silou jeho alternativního doprovodu. Ve skladbách se skrývá atmosféra plynoucí nejen z textů a barev na pozadí, ale především ze scénických prologů The String Theory. Jejich začátky udají směr emocí. Zda-li divák uslyší chaos, radost nebo čistou esenci života. Vyladěná spolupráce obou velkých hvězd večera se promítá nejen v autorových písních Broken Arrows, Crosses či What Will, ale také ve vybraných coverech z niž vyčnívá hlavně Teardrop od Massive Attack.

Závěrečný přídavek dostává očekávání velkého finále. Po další cover verzi Line of Fire orchestr spojí rytmiku se strhující melodií a publikum vstává, aby se stalo součástí gradujícího vystoupení. Vrcholem je pak dirigentova hra na vrtačku, při které každému v sále dochází, že za dobrým koncertem stojí především zábava a radost interpretů samotných.

Jedinou smůlu mají tak pouze fanoušci snímku Walter Mitty a jeho tajný život. González totiž vynechává Stay Alive i Step Out. V karlínském publiku však zůstává onen ceněný klid duše, jen aby ho řádící orchestr za okamžik vytrhl a dal mu život. A o nic jiného v muzice nejde.

Foto: Barbora Bittnerová

| G+

Přidat komentář Líbí se mi to

Fotografie k článku

Forum Karlín nabídne brzy i tyto akce (Další akce v Praze)

80%

Další hudební novinky

Přidat na Seznam.cz Mějte články z Informuji i na Seznamu

Prostor pro tvůj názor...

Komentovat může pouze přihlášený fanoušek...