Gregorian: Naše poslední koncerty budou tak pozoruhodné, jak to jen bude možné

Gregorian: Naše poslední koncerty budou tak pozoruhodné, jak to jen bude možné 

Osobitá formace Gregorian, která se proslavila především chorálními verzemi slavných hitů popové a rockové hudební scény, vstupuje do poslední fáze svého šestnáct let trvajícího turné Masters of Chant. Jeho závěrečné koncerty se uskuteční v České republice. Při této příležitosti vám přinášíme exkluzivní rozhovor s Chrisem Ticknerem, jedním ze zpívajících mnichů, a jedinou ženou formace Amelií Brightman.

Vaše dlouhá sága příští rok končí. Proč jste si jako svou poslední zastávku vybrali zrovna Prahu?  

Chris: A proč ne? Praha je skvělé evropské město. Proto bude krásné zakončit turné právě tady. Prahu známe, byli jsme zde několikrát a jsme velmi nadšení. Úžasné místo. 

V České republice jste hráli již několikrát. Nyní zde chystáte hned pět dalších koncertů. Co si myslíte o českém publiku?  

Chris: Pamatuji si, že bylo vždy velmi nadšené. Lidé tleskali na správných místech. (smích) Jsme vždy potěšení, když něco takového vidíme, rozdáme autogramy…

Amelia: Vždy jsme zde měli skvělé publikum. Také jsme v České republice udělali jednu ze svých vůbec prvních televizních show. Možná již před šestnácti lety. Lidé jsou tu vždy nadšení a šťastní. 

Jsou nějaké rozdíly mezi publiky v různých zemích? 

Amelia: Ano, velké. Mezi jednotlivými městy jsou velké rozdíly. Ale mi bez ohledu na publikum dáváme do vystoupení vše, co můžeme, protože je to naše práce. Je to to, co děláme. Ale ano, jednotlivá publika se velmi liší. 

Chris: Je to zajímavá otázka. Když jsme poprvé vystupovali v Tel Avivu několik let nazpátek, trochu jsme se strachovali. Je to už za hranicí Evropy a moc jsme o něm nevěděli. Byli jsme hrozně překvapení, když tam na nás přišly čtyři tisíce lidí. Na druhou stranu během prvního turné, které jsme kdy dělali, tak dorazilo do malého divadla vedle filharmonie v Mnichově asi jen padesát lidí, kteří postupně odcházeli. Oni nepochopili koncept naší muziky a našich vystoupení. To bylo velmi znepokojující. Obecně jsou ale publika všude velmi nadšená.

Na turné jste byli dlouhých 16 let. Nebude se vám stýskat? 

Chris: Ano. Myslím, že se bude stýskat nám všem. Za ta léta jsme se stali velmi blízkými. Když nejsme zrovna na turné, tak organizujeme různé společné večery, kdy jsme všichni pohromadě, dáme si pivo, nebo dvě, nebo tři… (smích). Je to velmi příjemné být spolu, protože jsme se stali hodně blízkými přáteli. 

Amelia: Také se mi bude velmi stýskat. Já úplně miluji být na turné, dělá mi to hrozně dobře. Ráda jezdím z města do města, ze země do země. Baví mi poznávat různé kultury, různé lidi a dávat jim něco skrze naše vystoupení. To je velká věc. 

Pamatujete si svou první společnou show? Jaká byla?  

Chris: Ano, pamatuji. Byla v Hamburku. Nedali nám dostatek času na zkoušení písní ani choreografie. Hudbu jsme dodělali pár dní předtím. Byla to má největší noční můra. Předtím než jsem šel na stage, seděl jsem v malé místnosti, byl jsem úplně bílý a hledal jsem, odkud bych mohl utéct. (smích) Publikum bylo nakonec ale úplně báječné. 

Amelia: Byli jsme všichni absolutně vyděšení. Nevěděli jsme, co máme očekávat, jestli někdo přijde. Nic. Já jsem jen hrála trochu na flétnu a měla jsem v závěru jednu krátkou píseň. Ale nikdy předtím jsem neviděla bandu tak vystrašených mnichů. (smích) 

Za sebou máte víc než tisíc koncertů. Nebyl to pro vás někdy už stereotyp? 

Amelia: Ne, nikdy to není nudné. Každé publikum je jiné, každá noc je jiná, každá stage je odlišná. Nikdy to není totožné. Někdy jsou reakce publika větší, někdy menší. Ale nikdy to není stereotyp. Už jen proto, že je zde mnoho věcí, které se mohou pokazit. (smích) 

Chris: Určitě jsme udělali více než tisíc koncertů, ale každý byl jiný. Na nějakých zastávkách je stage velmi malá, jinde je pódium tak velké, že nevidíme na druhou stranu. Každá show je jiná a to nás udržuje soustředěné. 

V České republice jste vystoupili již minulý rok. Co přivezete ten příští nového? 

Ameali: Máme několik nových písní. Jsou zde nějaké změny u mnichů, ale jinak je to většinou stejné. 

Chris: Samozřejmě že to bude opět založené na písních, kde zpíváme všichni dohromady. Protože to je to, co my děláme. Vyrůstali jsme v kostelích a katedrálách a vždy jsme dělali vše společně. Jsme sboroví zpěváci. A to je něco, v čem jsme absolutně nejlepší. 

Vaše koncerty jsou známé originální hudbou, ale i velkou show. Co chystáte pro fanoušky svých posledních koncertů? 

Chris: Nyní ještě úplně nevím. Ale bude to něco velmi okázalého. Děkuji, že se mě na to ptáte, protože teď vím, že musíme vymyslet něco opravdu velmi vzrušujícího. (smích)

Amelia: Myslím, že to bude tak pozoruhodné, jak jen to bude možné. Každý efekt, jaký si jen dokážete představit. Vždy se snažíme dělat show ke každé písni. Aby bylo vždy také co vidět.

Jaká je vaše oblíbená skladba od Gregorian? 

Chris: Je jich pár. Třeba Nothing Else Matters z prvního alba. Je velmi efektní. A je něco krásného na předvádění písně Hells Bells, na tom způsobu, kterým ji děláme. Tak anglicky a tak pošetile. Fix You je také báječné číslo. Chtěl bych ji na svém pohřbu. Ale užívám si obvykle každou píseň. Zpočátku jsem vlastně nesnášel skladbu Last Unicorn, ale teď ji mám opravdu rád.   

Amelia: Také jich mám několik. Miluji naše podání písně Engel. Myslím, že je to velká zábava. Velmi si užívám také Kashmir. Myslím, že tohle jsou mé dvě nejoblíbenější. 

Amelie, jaké to je být jedinou ženou kolem tolika mužů? 

Amelia: Mám velké štěstí, že jsou to opravdu velcí gentlemani. Tráví hodně času v kostelích, kde také zpívají, takže mají velmi slušné chování. Stále se zajímají, jestli mi mohou vzít tašky. Jsem pro ně taková malá princezna. A oni jsou jak moji bratři. 

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Gregorian: Naše poslední koncerty budou tak pozoruhodné, jak to jen bude možnéGregorian: Naše poslední koncerty budou tak pozoruhodné, jak to jen bude možnéGregorian: Naše poslední koncerty budou tak pozoruhodné, jak to jen bude možné
 

Mohlo by se ti líbit...

Umělci:

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!