Moje řeč: Fejtónky Dobré češtiny přináší zábavné zamyšlení nad dnešním jazykem

Moje řeč: Fejtónky Dobré češtiny přináší zábavné zamyšlení nad dnešním jazykem80%

Čeština je sice pro každého z nás denním chlebem, pro některé však současně i španělskou vesnicí. Na překážky, jež jsou s jejím používáním spojené, se rozhodli upozornit členové spolku Dobrá čeština pomocí fejetonů nejdříve na internetu, nyní své fejetony vydávají i knižně.

Kniha Moje řeč: Fejtónky Dobré češtiny se snaží s nadhledem a humorem komentovat všechny češtinářské mýty i přešlapy dnešní doby. Je rozdělena na čtyři hlavní části, z nichž v první ("Jak se píše?") jsou soustředěny fejetony zaměřené na psaný projev - tedy zejména na dělení slov, na typografická pravidla a jejich časté ignorování, či třeba na skloňování. Najdete zde například zamyšlení nad tím, kolik písmen má vůbec česká abeceda, zda by se nemělo správně říkat, že sněhí, když padá sníh, co to vůbec znamená, když na konci dopisu najdete formulku "zůstávám s pozdravem", i jeden příspěvek věnovaný obálkám knih, které bývají občas tak krásné, že si knihu koupí i ti, co nemají v plánu ji vůbec otevřít.

Druhá část (nazvaná "Tak se mluví?") se věnuje především tomu, jakým směrem se náš běžně užívaný jazyk ubírá, a to hlavně díky internetu, včetně zkratek (wtf, lol) či anglicismů (lajky, hejty). Také se zde setkáte s fejetony zaměřenými na chybné vyjadřování, jež slýcháme mimo jiné z médií i od politiků, či alespoň z internetových diskuzí. Jste sluníčka, konvičky, pravdoláskaři či vegani? V dnešní době získávají i obyčejná slova dosti nových významů. A když si nevíte rady, dejte si prostě "špagety s věcma... jakoby".

Ve třetí části ("Co to říkáš?") jsou pak k nalezení hlavně fejetony o různých jazykových subkulturách - jako příklad můžeme uvést třeba vodáky, redaktory či myslivce - a o používání slov v jiném než jejich pravém smyslu. Autoři se tu nezdráhali vtipně komentovat, jakým jazykem lidé mluví se psy, nebo nostalgicky zavzpomínat, jak častokrát jako malí špatně rozuměli textům písniček, protože melodie slova rozdělovala jinde, než kde by měla.

Čtvrtá část knihy ("Kdo jsme?") je věnována představení autorů. Kniha celkem obsahuje 54 fejetonů, z čehož většina pochází z internetového magazínu Literární bašta Dobré češtiny. Mimo to tam však naleznete i úplně nové fejetony, které vznikly čistě pro účely knihy. Ačkoliv se jedná o sbírku krátkých prací a, logicky, nelze se do ní začíst jako do románu, baví stejně, ne-li víc. Díky přibližně dvoustránkovým kapitolám lze doporučit jako ideální na cesty, a to i na ty kratší.

Některé z fejetonů čtenáře zasáhnou méně a přečte si je čistě pro zajímavost, jen opravdu málokteré však naráží na problém stokrát omílaného tématu. Fejetony jsou vesměs originální a překvapivě zaujmou i v případě, že se čtenáře osobně daná oblast netýká. U mnohých se však člověk od srdce zasměje nad tím, jak trefně a s lehkostí autoři naráží na běžné až banální češtinářské přestupky či jak zábavně vypráví své zážitky s jazykem a literaturou. Jak to tak hezky česky říci - kniha není žádnou sbírkou inside joků pro grammar nazi, pobaví úplně každého.

Když se blíží ty Vánoce, co takhle fejeton na téma psaní dopisu Ježíškovi? Jak ho vůbec správně a podle všech pravidel češtiny i slušnosti oslovit? Milý Ježíšku? Vážený pane Kriste? Ježíšku Nazaretský? Se splněním přání bude taky problém, ať už chce pisatel poně či sbírku poezie. Těmto situacím se každopádně Fejtónky Dobré češtiny také věnují, a proto by si jistě zasloužily, abyste si na ně při výběru dárků vzpomněli i vy.

Názor informuji.cz: 80%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!