1) SAZKA

Z ulice nudně vypadající administrativní budova loterijní společnosti SAZKA, která stojí poblíž slavného vysočanského hudebního klubu Modrá Vopice, zaujme centrálním atriem zvaným „skleník“, neboť v něm díky velkému množství zeleně panuje příjemné mikroklima. Vyznavače loterie zase může potěšit návštěva zmodernizovaného losovacího televizního studia, nahlédnutí do osudí nebo do trezoru s losovacími míčky.

2) Ústav organické chemie a biochemie AV ČR – nová budova organické chemie

Jedna z nejnovějších budov Akademie věd ČR nedaleko dejvického univerzitního kampusu, dokončená teprve v minulém roce, získala díky svému netypickému tvaru přezdívku „Květák“. Kromě laboratoří bude možnost navštívit také střešní terasu s vyhlídkou. Budova má zajímavě řešené technické rozvody – kromě klasických je zde centrálně rozveden také plynný dusík, stlačený vzduch či vakuum.

3) Invalidovna

Zřejmě se jedná o poslední možnost vidět otevřenou Invalidovnu, podle které byla pojmenována stanice metra B i přilehlé sídliště. Bude totiž v letošním roce nabídnuta k prodeji. Až do roku 2014 sloužila jako sídlo Vojenského ústředního archivu. V 18. století, kdy ji postavil architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, skutečně sloužila jako ubytovna válečných invalidů, a teprve ve 30. letech minulého století byla přeměněna na archiv.

4) Palác Archa

Stavba ve stylu art deco v ulici Na Poříčí nemá jen krásný zevnějšek navržený Josefem Gočárem, ale také bohatě zdobené interiéry, na kterých se podílel malíř František Kysela. V rámci festivalu budou zpřístupněny luxusní prostory z 20. let v prvním patře paláce, v tzv. kolumbáriu. Dnes je budova známá především jako sídlo banky ČSOB a Divadla Archa, kde se natáčí oblíbená Show Jana Krause.

5) Strahovský klášter

O víkendu budete moci navštívit i nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, který založil již v roce 1143 kníže Vladislav II. se svou chotí Gertrudou. Kamenný kostel byl postaven o pár desítek let později původně v románském slohu, po požáru došlo ke gotickým úpravám. Právě tato bazilika, na které je nejvíce znatelný stavební zásah z období baroka, bude zpřístupněna společně s nádhernou konventní zahradou, která je jako jediná ze všech zahrad Strahovského kláštera pro veřejnost uzavřená.

6) Památník národního písemnictví

Zůstaňme ještě chvíli na Strahově, kde bychom mimo jiné našli barokní sál Boženy Němcové, jenž původně sloužil jako opatská jídelna. Strop tohoto sálu bohatě vymaloval Siard Nosecký, jehož nástropní fresky zobrazují výjevy z hostiny u Baltazara. Tyto prostory od roku 1952 spravuje Památník národního písemnictví, který je převzal po znárodnění. Dříve je v průběhu staletí vlastnil premonstrátský řád.

7) Národní galerie v Praze – Salmovský palác

V řadě paláců na Hradčanském náměstí se nachází klasicistní stavba určená k bydlení vyšších úředníku arcibiskupství, v níž si budete moci prohlédnout terasu, kavárnu, kamenné i dřevěné schodiště a poté něco nevšedního – bývalý byt exilového spisovatele Pavla Kohouta, který zde žil až do své emigrace v roce 1978. Ke zhlédnutí budou i intervence pop-artového mistra Andyho Warhola v rámci výstavy Velkorysost: Umění obdarovat.

8) Skleněný palác

Na svou dobu velmi luxusní dům a údajně i jeden z nejkvalitnějších k bydlení v meziválečné éře – takový je funkcionalistický Skleněný palác stojící na náměstí Svobody v Bubenči. Vyprojektoval ho architekt Richard F. Podzemný a zrealizoval mezi léty 1933-1937. Kromě bytů a obchodních prostor se zde nacházely i takové „lahůdky“ jako sluneční lázně a tenisové kurty, byl zde i protiletecký kryt či obřadní místnost.

9) Chráněné zdravotnické pracoviště KO 17 (kryt)

Až do roku 1990 utajený podzemní kryt Thomayerovy nemocnice byl vybudován v letech 1952-1962. Železobetonový objekt má celkovou kapacitu 170 osob, k okamžitému zprovoznění je připraveno 72 lůžek. Vystavěn byl z důvodu potenciálních válečných konfliktů, přírodní katastrofy či teroristických útoků. Je vybaven dieselagregátem, má zásoby kyslíku, pitné vody (48.000 litrů) a je napojen na telefony nemocničního areálu i veřejnou telefonní síť.

10) Parní mlýny – pobočka HBO Europe

Zajímá vás, kde pracují zaměstnanci lokální pobočky společnosti HBO Europe? Tak v tom případě navštivte budově v Jankovcově ulici v Holešovicích, č. p. 1037/49. Kancelářské prostory před osmi lety navrhl architekt a scénograf Šimon Caban, který se ukázal ve filmu Kouř režiséra Tomáše Vorla v roli DJe Arnoštka. Historie Parních mlýnů sahá do roku 1910, kdy se staly prvním automatizovaným zařízením na mletí mouky v Praze. Zpřístupněny budou současné open space kanceláře, zasedací místnosti, projekční místnost, střižny a nahrávací studio.

11.5.2016 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout