Orel Eddie úspěšně létá i na stříbrném plátně

Orel Eddie úspěšně létá i na stříbrném plátně80%

Snímek Dextera Fletchera o britském outsiderovi, který si tvrdohlavě vyskákal účast pod pěti kruhy, má laskavý kabát a olympijskou kvalitu.

Kdo ze sportovních nadšenců by neznal příběh britského skokana na lyžích Michaela "Eddieho" Edwardse. Podceňovaný závodník okouzlil davy na Zimní olympiádě v Calgary 1988 a svým netradičním zjevem i životním příběhem vstoupil do historie. Film Orel Eddie mile přibližuje jeho osud a v zábavném sportovním dramatu s úsměvem na tváři dává vzpomenout na slavné Kokosy na sněhu.

Michael Edwards (Taron Egerton) má od útlého věku jediný sen - stát se olympionikem. Po dětinských hrách na profesionálního sportovce zakotví jako dospělý u sjezdového lyžování, ale pro svoji neobvyklou vizáž a chování je případná účast na olympijských hrách předem vyloučena. Rozhodne se tedy změnit sport. Koupí větší lyže a přesune se na skokanský můstek. Cesta za mezinárodní slávou v odvětví, které na ostrovech nikdo neprovozuje, je ale daleko. Michael musí ustát kritiku rodičů, posměšky soupeřů, ale především modřiny z nepovedených doskoků. V tréninkovém areálu naštěstí pracuje bývalá americká star, skokan Bronson Peary (Hugh Jackman).

Olympijské nadšení provází film nejen při skokanském finále, nýbrž celých 106 minut stopáže. Snímky o velkých sportovních příbězích totiž táhnou stejně jako sport samý. V minulosti jsme viděli Rockyho, Fightera, Velké vítězství nebo zmiňované Kokosy na sněhu. Posledně jmenovaný film z roku 1993 k Orlovi Eddiemu padne asi nejlépe. Jednotlivec (nebo tým) se s neuvěřitelnou kuráží staví osudu a celému světu. Příběh o výkonech z říše snů. A pokud je základním kamenem skutečná událost, drží tvůrci od začátku všechny trumfy.

Do karet jim pochopitelně hraje i milé obsazení v podobě Tarona Egertona a Hugha Jackmana. Egerton měl před kamerou těžší práci, především pak s mimikou ilustrující výrazové prostředky reálného Eddieho (strašného knírku nevyjímaje). K tomu diváky drží nesmírné sympatie, které ještě od Kingsmana: Tajné služby nevyprchaly. Jackman nechal wolverinovskou výbavu v Austrálii a uvolněná role mu sedí. Charismatická dvojice má pochopitelnou sílu v dramatických momentech ze závodů, ale k velké potěše také v komornějších scénách při tréninku nebo dialozích.

Humor je ve filmu vyvážený a nenásilný. Tvůrci se nesnažili být za každou cenu vtipní, pokud ale zábavný moment přišel, stál za to. Sázka na příběh byla u létajícího Eddieho jasnou volbou a nutno přiznat, že celý film působí dojmem, že se zkazit zkrátka nedal. Fakt, že toto tvrzení je u spousty děl mýtem, jde celému týmu za skokanskou story k dobru.

V atmosféře hudby Matthewa Margesona i několika povedených kousků ze soundtracku (například i "You make my dreams") stoupá Orel Eddie na filmovém žebříčku stejně nebojácně jako na schůdcích můstku. Na vrcholu se odráží ke sjezdu a v humorném polodetailu (s kamerou kingsmanovského George Richmonda) se chystá ke skoku. Jestli ustojí i finální dopad, to se dozvíte v kinech. Filmovou medaili má však už dávno.

Názor informuji.cz: 80%

Kdy a kde dávají film: Orel Eddie

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!