Příběh Noci bláznů je zasazen do Austrálie do období přelomu 60. a 70. let minulého století. Probíhá na pozadí války ve Vietnamu, která výrazně zasahuje nejen do života Američanů, ale právě také Australanů. Zároveň se jedná také o období velkých společenských změn – začíná se diskutovat o homosexualitě, prosazuje se volná láska, začínají se ve velkém užívat drogy. Ne každý dokáže ale toto hektické období ustát. Nechává za sebou padlé a raněné.

Právě těchto obětí je plný blázinec, kam přichází mladý režisér Lewis (Michael Vykus), aby s nimi nacvičil divadelní hru. Jeden z bláznů, na první pohled nesnesitelný Roy (Pavel Juřica), vybere k divadelní adaptaci operu Cosi fan tutte od Mozarta. Problém je ale v tom, že žádný z pacientů neumí zpívat, tančit a vlastně ani hrát. Postupně se však přístup bláznů k divadlu začne měnit. Daleko více celý projekt však poznamená samotného Lewise, který během zkoušek dospívá a stává se skutečným režisérem.

Noc bláznů je divácky poměrně nenáročná komedie, která vás pobaví i dojme. Zatímco první část je trochu prvoplánová a ne všechny vtipy se povedou, druhý part už vás zaručeně dostane. Psychice a příběhům jednotlivých pacientů by neuškodilo více prostoru, přesto herci odvádí skvělou práci. Cherry je v podání Veroniky Gajerové výborná a Oldřich Vízner v roli Zaca baví pokaždé, když se objeví na pódiu. Skvělý je i zbytek ansáblu v čele s Pavlem Juřicou.

Zajímavě jsou řešené také kulisy, které přivádí diváky do starého, několikrát vyhořelého divadla vedle psychiatrické léčebny. Z něj se v průběhu hry stává s přimhouřením obou očí více méně důstojné místo pro premiéru. Hra tak zavádí diváky také do divadelního zákulisí, i když s trochu netradičním hereckým obsazením. Tvůrci si vyhráli také s prostorem divadla, kdy herci běhají i mezi samotnými diváky, což přestavení tvoří živým a dynamickým.

Komedie Noc bláznů je intelektuálně nenáročný kousek, ze kterého si však pozorný a vnímavý divák může odnést daleko více než jen pár vtipný hlášek. 

Foto: Městská divadla pražská

13.3.2016 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout