Pocit bezmoci prostého občana z politiky svého státu a z něj pramenící frustrace byly vždycky živou půdou pro extremisty s líbivými hesly a rychlými řešeními. Především Německo má s tímto fenoménem neblahou zkušenost. Diktátora Adolfa Hitlera vynesly do čela země především svobodné volby, v nichž mu dalo hlas více než 33 % Němců.

Není divu, že se v moderních dějinách Německa snaží filmaři s dědictvím Třetí říše vyrovnat. Ať už temným historickým filmem Untergang (Pád Třetí říše) nebo sociologickou studií Die Welle (Vlna), ve které se parta německých středoškoláků se svým učitelem pustí do simulace totality se všemi jejími atributy. Odpověď na to, jak by se současná společnost zachovala, kdyby se na scéně objevila podobně charismaticky vyhraněná figura jako Hilter, hledá i film Davida Wnedta Už je tady zas (Er ist wieder da).

Film si hraje s předvídatelnou myšlenkou: „Co by se stalo, kdyby se Hitler vrátil.“ Vůdce se objevuje v parku na místě říšského kancléřství. Lidé však nejsou zděšeni, nebo není zavřen do vězení. Je brán jako senzace. Jeho existence si později všimne nepříliš úspěšný dokumenarista Fabian (Fabian Busch) a rozhodne se s ním objet Německo a natočit o tom reportáž. Hitler (Oliver Masucci)  se stává hitem. Jeho videa mají tisíce zhlédnutí na Youtube, stane se hostem mnoha televizních show a jeho politicky nekorektní bonmoty baví celé Německo. Všichni si totiž myslí, že je to nějaký skvělý imitátor. Prostě takový „fajn chlápek, co má vlastně pravdu.“ Muž je ale skutečný Hitler a v rozjitřené atmosféře současného Německa začíná svou předvolební kampaň a agitaci.

Už je tady zas je vcelku povedená satira. Scéna, v níž zaměstnanci soukromé televize vymýšlejí pro Hitlera nekorektní vtípky: „Zeptali jsme se Židů, jak by ohodnotili svou cestu do Osvětimi. Všichni dali jednu hvězdu,“ nebo pasáž, ve které se programový ředitel televize rozčiluje nad hospodářskými výsledky stejným způsobem, jako Hitler v tolikrát parodované verzi z filmu Untergang, fungují skvěle. Za tím vším je ale něco víc.

Nakolik je současná společnost, která nerozumí složitým souvislostem postmoderního světa, schopná odolat pokušení populistů s rychlým řešením? A přestože film ironicky poukazuje na ubohou intelektuální i fyzickou zdatnost krajní pravice, není tam někde opravdový vůdce? Někdo, kdo zahraje na primitivní pudy prostých lidí, kteří ho za to vynesou do čela? Dovedeme v dnešní době Youtuberů, pořadů o vaření a povrchní rychlé zábavy vnímat historické souvislosti a včas rozpoznat nebezpečí?

Sám Hitler to říká v závěru filmu jasně: „Nezastřelíš mě. Víš moc dobře, že jsem tvou součástí. Musel bys odsoudit i sebe.“

Kdy a kde dávají film: Už je tady zas

9.3.2016 | Jakub Dušek Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout