Představení pod vedením režiséra Pavla Ondrucha šokovalo výborným zpěvem i hudbou a především odvážnými tanečními scénami. Publikum překvapily divoké sexy výstupy lehce oděných tanečnic a tanečníků KIT-KAT kabaretu v choreografii Jana Veselého.

Kabaret bylo místo, kde během hospodářské krize hledali hosté útočiště a nacházeli zábavu, drogy a sex. Umožnil jim lehce zapomenout na politickou situaci Německa v roce 1931. Pompézní vystoupení nemravné burlesky se během představení s lehkostí přeměnilo v komorně laděný milostný příběh. Hudební stránku muzikálu tvořila živá hudba, výborné ozvučení a pěvecký projev herců. Hudbu, v nastudování a korepetici Františka Krtičky, složil John Kander a výborně ji zahrála kapela KIT-KAT Bandu, jež vznikla ve spolupráci se ZUŠ Litvínov. Texty písní do češtiny přeložil Jiří Josek a libreto Jiří Záviš. Muzikál Cabaret měl svou premiéru již v roce 1966 a byl také zfilmován.

Důmyslně postavená zrcadlová scéna Michala Syrového rozzářila jeviště a zaplnila celý prostor včetně orchestřiště. Na scéně se zrcadlily změny v chování lidí v období krize a po nástupu nacismu. Retro kostýmy Heleny Tavelové dokreslovaly éru třicátých let. Lehce odvážné sexy prádélko se hodilo k atmosféře KIT-KAT kabaretu a děvčatům velmi slušelo. Vystoupení KIT-KAT chlapců zaujalo nejen ženskou část publika tancem na vysokých podpatcích.

Celým příběhem provázel charismatický kabaretiér Jakub Dostál, který pobavil odvážnou volbou kostýmů. Hlavní ženskou postavu zpěvačky Sally Bowles hrála a výborně zazpívala Lucia Jagerčíková. Roli amerického spisovatele Clifforda Bradshaw ztvárnil William Valerián. Zajímavý byl také zpěv i herecký projev upjaté majitelky penziónu Karolíny Herzinové a jejího židovského nápadníka Víta Herziny.

Úvodní část muzikálu nejprve šokovala diváky nevázanou zábavou a divokými kreacemi burlesky. Kabaretní KIT-KAT soubor ohromil nemravnou sexy show, určenou spíše pro dospělé. Naprostým opakem byla druhá polovina představení, která s jemnou symbolikou uvedla smutnou realitou obyčejných lidí a jejich pocitů strachu a zmaru. Symboly nacistického Německa, které se objevovaly v druhé části, zprostředkovaly divákům mrazivou předzvěst hrozícího nebezpečí.

Propracovaná scéna využívala dokonale celé jeviště a dobové kostýmy dotvářely neradostnou symboliku představení. Zpracování muzikálu v podání členů mosteckého divadla předčilo očekávání nejen krásným zpěvem a tancem, ale také výbornou živou hudbou.  

Zdroj fotografií: www.divadlo-most.cz

7.3.2016 | Eve Soucek Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout