Zapomeňte na Pretty Woman nebo Notting Hill. Julia Roberts už dávno vylezla ze škatulky romantických femme fatale. V novém snímku po boku hvězdných kolegů hraje ženu, která v jediném momentu ztratí svůj střed vesmíru, milovanou dceru Carolyn. Následné pátrání po údajném vrahovi ale komplikují okolnosti, nad kterými nemá kontrolu ani ona, ani přátelé z vyšetřovacího úřadu. Ne nadarmo se však říká, že pro rodinu obětujeme vše.

Jess (Julia Roberts) a Ray (Chiwetel Ejiofor) jsou sehraní partneři v protiteroristickém útvaru. Poblíž mešity, kterou sledují, se najde tělo neznámé mladé dívky. Po příjezdu na místo Ray zjistí, že jde o nezletilou dceru Jess. Ta se po nálezu zhroutí. Při vyšetřování se oba dostanou na stopu údajnému vrahovi, který je ale vlivem vedlejších okolností okamžitě propuštěn na svobodu. Po třinácti letech se Ray vrací na služebnu, aby znovu otevřel případ. S pomocí státní návladní Claire (Nicole Kidman) a zničené Jess jsou připravení zajít tak daleko, jak jen to bude nutné.

Tajemství jejich očí mělo veškeré předpoklady pro dobrý film. Tři herce ověnčené Oscarem, předlohu v knize Eduarda Sacheriho a Billyho Raye (24 hodin: Live Another Day, Kapitán Phillips) v úloze scénáristy i režiséra zároveň. Kriminální případ je rovněž remakem argentinského vítěze sošky americké Akademie v kategorii nejlepší zahraniční film z roku 2010. Ten měl pod svými křídly právě zmiňovaný autor knihy Eduard Sacheri. Jak se tedy povedlo na jeho opěvované literární i filmové dílo navázat?

Nejprve je třeba vyzdvihnout plynulé prolínání dvou časových linií, které dělí doba třinácti let, kdy byl případ u ledu. Postavy sice zestárly, ale stále u nich nacházíme stejné povahové rysy a touhu dokončit rozdělanou práci. Již zmiňovanému obsazení nelze nic vytknout. Ejiofor je objevem americké kinematografie už od 12 let v řetězech, Kidman mu hraje ty správné druhé housle se silnými momenty (scéna ve výslechové místnosti) a středobodem celého případu je vynikající Julia Roberts, která snad právě díky svým osudovým rolím nádherných žen v blockbusterech na přelomu tisíciletí působí ještě více věrohodněji. 

Atmosféra filmu připomíná kombinaci dvou skvělých počinů minulých let - Villeneuvevovo Zmizení a Fincherovu Zmizelou. Ve srovnání s oběma snímky však jde pouze o pokusy jít vytyčenou cestou dramatického mistrovství. Tajemství jejich očí drží dějovou linii bez hluchých míst. Udržet napětí se však daří jen místy a celkový dojem hodně sází na podařené finále. Po pár hodinách se tak Rayův snímek zdá pouze jako dobrý start s povinnou cestou do špičkového konce plného zvratů. 

Z kina si divák možná odnese zážitek, který bude mít trvanlivost žvýkačky, ale rozhodně nejde o nekvalitní dílo. Filmové řemeslo je tu poctivě odvedeno a filmoví fanoušci si díky známým tvářím přijdou určitě na své. Jen se musí srovnat s faktem, že i s aktuální verzí 2016 se bude ve filmových kronikách vyjímat spíš Sacheriho oscarová kriminálka.

Kdy a kde dávají film: Tajemství jejich očí

23.1.2016 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout