Pro dosažení velkých snů a cílů jsou lidé schopni překročit hranice větší, než si kdy dovedli představit. Příběh Lídy Baarové, který se z pochopitelných důvodů úzce dotýká českého národa, ukazuje vypočítavost, vzrůstající moc nacistického Německa, ale především fakt, že všichni jsme jenom lidé. Kráska, která propadla kouzlu jednoho z největších mužů Třetí říše, poznává úspěch i hořkost a strmý pád na životní dno. Zatímco se lid ve středu Evropy připravuje na strašný světový konflikt, zaplétá se ve sférách, které jí kromě velkolepé záře reflektorů mohou přinést úplnou zkázu.

Herečka Lída Baarová (Táňa Pauhofová) se po úspěchu v rodném Česku prosazuje i na německé scéně. Po boku miláčka německých žen Gustava Fröhlicha (Gedeon Burkhard) její hvězda strmě stoupá a brzy stihne okouzlit i vrchní představitele nacismu. Jejímu kouzlu obvzlášt propadne ministr propagandy a ústřední postava německé kinematografie Josef Goebbels (Karl Markovics). Válka je za dveřmi, ale Baarová je zaslepená slávou, ovacemi a především vzrůstajícím obdivem ke Goebbelsovi. Netuší však, jak mocné je hitlerovské Německo. Jak snadno se z hvězdy evropského filmu stane nepřítel státu.

Tvrzení, že český film neprožívá zlaté časy, už proběhlo kuloáry tolikrát, že to není třeba připomínat. Místy se ale objeví snímek, který - ač si určitě najde své zásadové kritiky - dokáže zaujmout. Film Filipa Renče podle scénáře Ivana Hubače nabízí několik úhlů pohledu. Divák může přemítat nad svědomím herečky, která se vědomě zapletla s nacistickou špičkou. Může Baarovou odsoudit stejně, jako to udělali mnozí jiní. Někteří ale spatří téma slabosti v srdci mladé dívky, která chtěla být uspěšná a šla si za svým. V těžké předválečné době udělala několik složitých rozhodnutí a k tomu podlehla svodům ďábelského zločince, který bezpochyby uměl zapůsobit.

Právě díky existenci takových úvah nemůžeme Lídu Baarovou odhodit do stejné otlučené krabice plné pokusů o velkofilmy (i když ty dobové českým filmařům sluší). Obsazení plné hereckých špiček tuzemské scény je, až na výjimku v podobě Pavla Kříže, vybráno pečlivě. Velký prim ale v Renčově filmu hraje především dvojice rakousko-německých umělců. Gedeon Burkhard v úloze Fröhlicha startuje hereččinu německou kariéru a je to právě on, který dovede Baarovou až ke špičkám Třetí říše. Zde po něm přebírá štafetu Karl Markovics, jehož Goebbels je vedle Pauhofové nejlepším výkonem ve filmu. Nacistického ministra propagandy vystihl ve veškeré slizkosti a opovržení. Ústřední role v podání zmiňované Táni Pauhofové je ukázkou precizního castingu a přirozeného talentu herečky vžít se do role. Z Pauhofové vyřazuje šarm, charisma a v neposlední řadě i střízlivá dávka povýšenosti a pýchy.

V mozaice postav potěší také účast Jiřího Mádla nebo Simony Stašové s Martinem Hubou v roli hereččiných rodičů. Dramatický děj má v celkovém obrazu spád i náboj. Snímek je zajímavě natočený a v některých svých částech se může směle nabízet k zahraničnímu exportu. Tento fakt je podtržen i poslední podařenou složkou - hudbou Ondřeje Soukupa. Příběh i velikost filmu o Lídě Baarové vybízí k hudebním tématům zla a Soukupovi se na tomto poli náramně daří. Ve velkoleposti melodií to nepřehání a dokáže vystihnout momenty, ve kterých obsah jeho partitury zaúčinkuje a podpoří danou scénu.

Stejně jako zášť k nejproklínanější české herečce, ucítí někteří diváci zlobu vůči Filipu Renčovi. Kritici a zlí jazykové obviní autora Requiem pro panenku nebo Hlídače č. 47 ze hry na Hollywood. Pokud je ale téma nosné, udělejme z Barrandova českou Kalifornii a zahrajme si chvíli na zemi velkých ambicí. Ve spolupráci se zajímavými tvářemi není šance na úspěch vzdálená. Česko své zlaté ručičky ukrývá především v dokumentární tvorbě a v nezávislých snímcích, ale nikdo nám již dnes nemůže určovat, kam se s kamerou vydáme dál. V Renčově případě vzletů a pádů to bude zcela určitě lepší než filmovat seniory šlapající po Zámeckých schodech.

Kdy a kde dávají film: Lída Baarová

22.1.2016 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout