Autorku Zuzanu Beranovou uhranul černý kontinent. Podobně jako světoznámou Joy Adamsová, jejíž osud v biografii Setkání se smrtí dokázala zachytit. Žurnalistka, pracovnice českých ambasád v Nigérii, Keni a Zimbabwe - takový vede Zuzana Beranová reálný život. Nyní ji můžeme najít hlavně v Namibii, kde pracuje pro EU. A kde se odehrává její další kniha s názvem Poslední nosorožec.

Jedná se o syrový a bez žádného učesání naservírovaný příběh dvou posledních nosorožců bílých a jejich ošetřovatele Vladimíra a jeho ženy Evy. Nosorožci Samson a Kabiré nedokázali v Česku zplodit potomka. Nabízí se poslední možnost: převést je do volné přírody, kterou dokáže nabídnout pouze Afrika. Vladimír si od cesty slibuje mnoho, ale jeho žena Eva ještě víc. Začínají ji totiž nemilosrdně odtikávat biologické hodiny.

Zimbabwe je ovšem nehostinné místo plné pytláků, drancujících vojáků, nemocných cholerou a AIDSem, šíleného diktátora, kmenových válek, vysoká inflace, apod. - nic pozitivního, co by napomáhalo ke sblížení manželského páru. Tato dějová linie se dostává až na úplné pozadí příběh, vystřídá ji děsivě vykreslená realita všedního dne v Zimbabwe. Afrika má mnoho tváří…

„Eva se odvrátila, tohle se nedalo zvládnout. Děti k ní vztahovaly tenké ručičky, na nichž nebyla žádná svalovina, jen kosti potažené svraštělou kůží. Vehnalo jí to slzy do očí, ale pak smutek vystřídal vztek na dospělé a také na celý systém, který měl tyto bezbranné děti chránit, ale dopustil, aby vypadaly jako chodící mrtvoly, jimž se dalo spočítat každé žebro a každá kůstka v drobounké tváři.“

4.12.2015 | Tereza Michálková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout